Před několika dny jsem četl na www.astro.cz článek o pohybu prachu na Měsíci
a o elektrostatických silách jako o možné příčině. Mám na skříni Indukční
elektřinu a tak jsem se rozhodl tento jev nasimulovat.
K pokusu jsem použil rozdrcený polystyren z obalové vycpávky, krabici,
kovovou desku jako elektrodu a Indukční elektřinu. Sestava je na fotografii.
Elektroda se připojí dobře izolovaným kabelem k jednomu pólu indukční
elektřiny.
Po zatočení indukční elektřinou začnou z krabice (resp. od elektrody)
vyskakovat kousíčky polystyrenu.
Úvaha je taková, že osvětlená část Měsíce má přebytek kladného náboje od
protonů ze Slunce. Předměty nabité stejným nábojem se odpuzují a mají snahu
se dostat do míst, kde je kladného náboje míň, v tomto případě na
neosvětlenou stranu Měsíce.
V krabici je situace podobná, deska je nabitá a náboj přebírají kousíčky
polystyrenu. Ty se potom snaží dostat od desky pryč.
Poznámky:
Kabel od indukční elektřiny musí být velmi dobře izolovaný, ideální by byl
VN kabel z televize, nebo jiných podobných aplikací. Stejně tak je dobré
mít izolovanou desku elektrody a krabici od země. Moje indukční elektřina
dává napětí kolem 30000V ale o malém proudu, který se spotřebuje na ztráty
(koronový výboj)
Kousky polystyrenu doporučuji dobře rozdrtit, aby byly co nejmenší. Jsou
potom lehčí a jako celek je větší povrch. Lépe to potom odskakuje od desky.
Krabici a polystyren v ní si nějak zajistěte, třeba přiklopením skleněnou
deskou, ať nemusíte sbírat vyskákaný polystyren po celém obýváku.
Před několika dny jsem četl na www.astro.cz článek o pohybu prachu na Měsíci
a o elektrostatických silách jako o možné příčině. Mám na skříni Indukční
elektřinu a tak jsem se rozhodl tento jev nasimulovat.
