Mars u nás v Jindřichově Hradci
Zveřejněno: Wednesday, 17. September 2003, Autor Jana Jirků
|
Takhle v noci z jedné středy na jeden čtvrtek koncem července, jsem namířila Cassegrain v kopuli na Mars a byla to úplná nádhera. Díval se na mne shora jakoby provokoval. Polární čepice přímo zářila a bylo opravdu nezvykle čisto, a tak všechno vyniklo tak, jak mělo. Bylo jasné, že v následující době bude skutečně co pozorovat.
To jsem však netušila, co všechno „semelou“ média. Skutečně se stanice v televizi i noviny předháněly (mimo jiné snad i v tom, kdo zveřejní větší hloupost) v informacích, takže v mnoha laických hlavách nastal zřejmě veliký zmatek. Není divu, vždyť když se dočtete například, že: „Mars se přiblíží na neuvěřitelných 55km!“ nebo palcovým titulkem: „Mars se blíží! Zaútočí na nás?“, musí Vás zákonitě polít horko. Nutno doznat, že média vykonala své. Naše hvězdárna otevřela pro pozorování Marsu denně ve dnech od 26.8 do 29. 8., vždy od 21.00 do půlnoci. Jak jsem se dočetla od kolegů z jiných hvězdáren, samozřejmě se taky stalo, že přišli lidé a chtěli vidět Mars za bílého dne. Nějak neradi chápali skutečnost, že sice ne, že by to nešlo, ale ten Mars musí být ve dne alespoň na obloze, že dalekohled zkrátka neumí svůj pohled ohnout pod obzor. V případě zatažené oblohy přece není dohráno, vždyť máme ten dalekohled! Zde zase zůstalo mnohdy nepochopeno, že ani dalekohled přes mraky nevidí. No nic, nestěžuju si. Od toho jsme tu, abychom lidem vysvětlili situaci a pomohli jim udělat si ve věci jasno.
Skutečně jsme měli k tomu skvělou příležitost. První den – úterý 26. srpna se už před 21. hodinou valily davy na hvězdárnu, to opomíjím, že telefon zvonil v kuse. Naše hvězdárna je malá, do kopule se najednou vejde maximálně 25 osob, proto jsme po chvíli museli na terasy instalovat i menší přístroje. Když se zaplnily i terasy, vestibul a návštěvníci stáli frontu až ven, pokoušela se o mne panika a být nějaký novinář na blízku, asi bych byla po něm skočila. Ale lidé byli ku podivu trpěliví a usměvaví a na mé stálé omluvy o malých rozměrech hvězdárny reagovali s klidem: “ale to nevadí, rádi počkáme“, až mě to překvapilo. Nicméně novinář přišel ve čtvrtek 28. srpna a měla jsem ho dost už v okamžiku, kdy se zeptal: „kolik přijde dneska lidí?“ Jeho návštěvu jsem ustála sice bez infarktu, ale článek, který o několik dnů později vyšel jsem už musela brát s humorem, jinak bych to nemohla přežít.
29. srpna byl jediný den z těch čtyř, kdy se nepozorovalo. Bylo zataženo a pršelo, k naší veliké nevoli, ale co se dá dělat, že? Naštěstí máme spoustu diapozitivů a tak je co návštěvníkům ukázat vždycky.
Dnes, protože jsem mnohokrát v novinách i lidem samotným vysvětlila, že Mars je vidět ještě dál a stejně hezky, návštěvníci chodí stále. Už jich bylo kolem osmi set a stále je zájem. A tak sledujeme počasí s napětím teď se trochu umoudřilo, tak se těšíme, že vždy uvidíme večer čistou oblohu. Ještě je pár týdnů čas…..
Jana Jirků,
Hvězdárna a AK F. Nušla
při DDM v Jindřichově Hradci
www.hvezdarnajh.nuabi.cz
|
| |
Hodnocení: 4 Hlasů: 3
|
|