Myšlenka na obnovení kosmického výzkumu Venuše se zrodila v roce 2001. ESA chce využít podovnou konstrukci jakou měla sonda Mars Express. K tomu využije přístroje Mars Express a sondy Rosetta. Hlavním úkolem bude studium atmosféry, určení chemického složení, tlaku na povrch, interakce horních vrstev se slunečním větrem a vysvětlení záhady rychlého oběhu oblačnosti kolem planety — jednou za 4 dny. Sonda by měla být schopná všechny tyto úkoly splnit. Venus Express odstartuje v listopadu 2005 z kosmodromu Bajkonur. Jako nosná raketa bude sloužit Sojuz s urychlovacím stupněm Fregat. Po 153 dnech bude uvedena na polární dráhu odkud bude po dobu 500 dní provádět měření. Jedná se o první sondu k Venuši, kterou vypustí ESA.
Z historie víme, že úspěšné sondy na Venuši byly většinou sovětské výroby. Výzkum Venuše se provádí od 60. let. Nejdřív se radarem zjistila vzdálenost našeho nejbližšího planetárního souseda. V roce 1962 Mariner 2 potvrdil hypotézu o vysokých teplotách (ty dosahují téměř +500°C) a zároveň tak vyvrátil představy o Venušanech ukrývajících se v džungli před silným slunečním zářením. V roce 1970 jako první přistála na povrchu sovětská Věnera 7. Výzkum Venuše se nezastavil a pokračoval dál. Od amerických Pioneer Venus (1978), přes sovětské Věnery a Vegy (1983, 1984) až po americkou sondu Magellan, která zmapovala 80% povrchu Venuše pomocí radaru v letech 1990—94.
Americký vědec Geoffrey Landis navrhl projekt, který by rozšířil naše informace o planetě. Jedná se o letoun, který bude zkoumat atmosféru Venuše, závislost teploty na výšce a ochrání elektroniku před žárem. Na povrchu by byla pojízdná laboratoř studující povrch, který je geologicky mladý a to z toho důvodu, že ho vytvořila láva z vulkanické činnosti sopek. A jaká bude budoucnost Venuše? I když je jasné, že život v současnosti tady být nemůže, nemusí to být v budoucnosti pravda, s vhodnými nástroji by se dala změnit na planetu podobnou Zemi. Ovšem taková změna by trvala hodně dlouho, když si uvědomíme jaké prostředí na Venuši existuje. A navíc — je reálnější kolonizovat Mars a změnit ho na své budoucí bydliště než Venuši, která stejně jednou skončí ve slunečním žáru.
Myšlenka na obnovení kosmického výzkumu Venuše se zrodila v roce 2001. ESA chce využít podovnou konstrukci jakou měla sonda Mars Express. K tomu využije přístroje Mars Express a sondy Rosetta. Hlavním úkolem bude studium atmosféry, určení chemického složení, tlaku na povrch, interakce horních vrstev se slunečním větrem a vysvětlení záhady rychlého oběhu oblačnosti kolem planety — jednou za 4 dny. Sonda by měla být schopná všechny tyto úkoly splnit. Venus Express odstartuje v listopadu 2005 z kosmodromu Bajkonur. Jako nosná raketa bude sloužit Sojuz s urychlovacím stupněm Fregat. Po 153 dnech bude uvedena na polární dráhu odkud bude po dobu 500 dní provádět měření. Jedná se o první sondu k Venuši, kterou vypustí ESA.
