sice pozde, ale prece jen jeste jeden snimek. Ostrava, strecha 18-ti patroveho vezaku, 4:55, Sigma APO Macro 75-300 mm, telekonvertor 1,7x, clona f/13,6, 1/90s

Zasílám sérii snímků vycházejícího zatmělého slunce. Fotografie byly pořízeny dalekohledem 76ED Borg na 200ASA Kodak Supra.

Pi-píp, pi-píp, pi-píp. Noční snění přořízl nemilosrdný zvuk budíku. Hrabu se s postele a asi 10 minut narážím do stěn a potácím se na trase WC-koupelna-kuchyň. Manželka netečně pozoruje z pod přivřených víček mé nekoordinované úsilí o co nejtišší opuštění bytu a na rozloučenou se provokativně zavrtává hlouběji pod deku.

Batoh s nádobíčkem připomíná na mém hřbetě obrovské napité klíště a stativ na štangli kola mění vzhled mého horáka na futuristický model pro příští století. Řítím se probouzející se Ostravou, zdravím důvěrně známé komíny i s jejich čoudíky, skupinku bezdomovců a už je přede mnou výjezd do hošťálkovického kopce. Tepová frekvence jde prudce nahoru, dech se krátí, ale růžovějící obzor mě žene kupředu. Konečně. Kouknu na východní obzor - pohoda, jazz. Žádná oblačnost, zatím žádné slunce. Mezitím doráží další 3 nadšenci.

Nervózně montuji optiku na stativ, aktivuji potřebné funkce foťáku a po očku sleduji obzor. Aaaa, už leze. No jo, je tam! Krása. Krásně nakouslý oranžový koláč se neznatelně valí po ranní obloze, ptáci mu k tomu krásně řvou a já aktivuji spoušť. Cvak, cvak, cvak - ozývá se závěrka mého Pentaxe. Důvěřuji bodovému měření aparátu, nicméně vzhledem k mému "premierovému" (fuj to je slovo) focení zatmění, fotím s korekcema +/- 1EV. Ať si to ve fotolabu taky užijou. Dvojice nadšenců přede mnou horlivě mění optiku na stativu, vypadají na ostřílené lovce zatmění. Tak pánové, nejste taky na IANu ? Vidím přicházet dalšího, a nese na rameni celkem dlouhý stativ. Aha, tak to není pozorovatel, ale místní domorodec. Na rameni nemá stativ, ale kosu. Čichám problém. Mezi jednotlivými záběry se ozývá šustot kosené trávy a zvuk brousku přejíždějícího přes ostří kosy. A je po pohodě. Imunitní systém mého organismu, zatmění nezatmění, bije na poplach a spouští hromadnou výrobu histaminu (pro ty šťastné - histamin=obranná látka při alergických reakcích organismu). Zatmění končí v slzách a s nudlí u nosu. Tak zase příště.

P.S: Dodatečně se omlouvám kolegům-pozorovatelům za případné rušení smrkáním do kapesníku.

fotoaparát: Pentax MZ-5Nobjektiv: TAIR-3Sohnisko: f=300 mmclona: F=22expozice: t=1/8 sčas: 4:58 SELČ

fotoaparát: Pentax MZ-5Nobjektiv: TAIR-3Sohnisko: f=300 mmclona: F=22expozice: t=1/250 sčas: 5:02 SELČ

Pozorovat zatmění Slunce jsem se vypravil s kamarády za město na kopec v Lošově u Olomouce. Přivítala nás krásně oranžová obloha na severovýchodě a zpěv skřivanů. Nebyli jsme tu sami, ale sešla se u hvězdárny skupina 20-30 lidí. Slunce se nad obzor začalo vyhupovat v 5:08 a připravilo nám nádhernou podívanou. Po dvou minutách, kdy vylézal srpek Slunce za kopcem, se o kousek dál vpravo objevil jeho druhý cíp. To byl asi nejkrásnější okamžik. Je zachycen na videu (2,5MB DivX). První část je nahrávána intervalově (sekunda záznam, 15s čekání), pak již kontinuálně a po vynoření se druhého cípu jsem přiložil svářečské sklo před objektiv.

Přikládám i pár fotek z pozorování, fotografie Slunce jsou stažené z videokamery, neměl jsem bohužel fotoaparát s teleobjektivem.

Posílám fotku východu zatmělého Slunce u Hradce Králové.

Posílám pár snímků ze zatmění Slunce ze dne 31.5.2003 pořízených digitální kamerou v Přerově. Na jednom snímku je scenérie přírody s technikou, o kterou se postaraly letecké společnosti. Na dalším snímku je sled s 5-ti vyobrazenými polohami zatmění a časovými údaji. Zrušení původně plánované cesty na Island s rakouskými astronomy mě nemrzí i když by pozorování prstencového zatmění během letu z výšky 11km jistě stálo zato. Někdy se vyplatí zůstat i doma na zemi.