„Tak pojďme do místnosti 120, tam přijímám zahraniční delegace, předsedy vlád a významné hosty…“
Je čtvrtek 8. listopadu, právě odbíjí poledne a vítají nás předseda poslanecké sněmovny Ing. Miloslav Vlček a poslankyně Anna Čurdová. Jsou přesní, následujeme je. V čele naší skupinky stojí Milan Halousek, předseda sekce sběratelů autogramů astronautů a autor jejího informačního zpravodaje KOSMOS-NEWS společně se Slávkem Hrzalem, ředitelem Dětské tiskové agentury. Pozvání přijala i Veronika Šímová, která se letos zúčastnila parabolického letu Zero-G. Nás sedm statečných organizátorů ustupuje z cesty nejdůležitějšímu článku naší delegace – deseti dětem ve věku od 14 do 16 let, které prošly náročným konkurzem a absolvovaly letos v říjnu simulovaný let na planetu Mars. Získaly tak v dnešním světě plném závodů v dobývání vesmíru důležité prvenství.
„Tak mi povězte, jak vaše mise probíhala. Nastaly i nějaké komplikace? Víte, já jsem technik, a proto vědu opravdu obdivuji.“ svěřil se nám pan předseda a dozvěděl se, že posádky, které letěly na Mars, byly vlastně dvě: Prometheus 1 a záložní posádka Prometheus 2. Kapitánka Promethea 1 oznámila, že problémy byly, ale ne takové, které by se nedaly řešit. Stojí však za zmínku, že do rakety narazil meteor, a proto musela zasáhnout záložní posádka. Po setkání na Marsu všech deset dětí postavilo základnu a splnilo předepsané úkoly. Poté se všichni zdárně vrátili v lodi Prometheus 2 na Modrou planetu.
Na otázku, zda by se vydal do vesmíru na stanici ISS, nebo dokonce na Měsíc jako vesmírný turista v případě, že by to bylo v blízké budoucnosti běžné a měl by tu možnost, odpověděl pan předseda: „Samozřejmě, tohle mě opravdu velice láká. Záleželo by především na mém zdraví, kterého si cením ze všeho nejvíc.“ Na rozdíl od něj však poslankyně Čurdová oponuje, že špatně snáší výšky a takovouto výpravu by neabsolvovala v žádném případě. Proto prý obdivuje naše mladé talenty. Po příjemné a poměrně uvolněné diskusi nás paní poslankyně provede sněmovnou, dočkáme se i sladké zmrzlé odměny – asi za statečnost, či co.
Náš nálet na hlavní město však opuštěním sněmovny neskončil, ba naopak. Odpoledne jsme přitančili na schůzku s Vlado Miluničem, architektem Tančícího domu, který snad zná i člověk nejméně znalý Prahy. Pan architekt nás zavedl až do nejvyššího patra stavby, do vlasů Ginger Roges, do spleti jedovatých hadů Medůzy nebo – chcete-li – k té změti drátů a plechu, která je vidět široko daleko. Podzimní sluneční paprsky, fascinace světlem, výhledem a překvapivým klidem, i když se dům tyčí nad jednou z nejrušnějších ulic města, to všechno silně vnímáme. Díky taneční figuře, sklonu domu, je ruch výrazně utlumen.
Zpět na zem, myslíme teď na to, že se zase musíme rozjet do všech koutů republiky. Víme ale, že tento den nás opravdu obohatil, stejně jako samotná expedice, nová setkání, napětí a zkušenosti – to všechno nám přinesla Expedice Mars 2007.
Chcete se o simulovaných letech dozvědět víc? Přijďte na přednášku v rámci semináře Astro@Brno.2007 s názvem Plníme sny.
„Tak pojďme do místnosti 120, tam přijímám zahraniční delegace, předsedy vlád a významné hosty…“
