Nabídka
  • Novinky
  • Témata
  • Pošli clánek
  • Vzkazy
  • Archiv
  • Ke stažení
  • Odkazy

  • Sdružení
  • O nás
  • Lidé okolo
  • Stanovy
  • Přihláška
  • Kontakt

  • Další stránky
  • Měsíc
  • Bílý trpaslík
  • Astro-foto
  • Astrosnímky
  • Zdeněk Janák
  • Fotníček
  • KOCA
  • Fotoobčastník
  • Expedice
  • Cassi
  • MeteoAPO
  • HOP
  • CCD Astronomy
  • Planetky
  • Atlas oblaků
  • Domovenka
  • Digitální bublina
  • Deník
  • Live
  • Fotodeník
  • TOP
  • Bouřky
  • Kurz
  • Archiv BT

  • Aktuální snímek Slunce
    Untitled Slunce nebo co ...

    Jasné planetky
                     mag.   
     
    více...

    IYA 2009
    Mezinárodní rok astronomie


    Obloha ze stativu aneb Lov na fotony
    Zveřejněno: Monday, 16. July 2007, Autor Pavel Karas

    Deep-sky Fotografování oblohy ze stativu vždy patřilo k oblíbeným disciplínám, zejména proto, že ne každý má k dispozici montáž. Náladové "statiky" s roztočenou oblohou nad případným horizontem mohou být jistě krásné a snadno proveditelné, avšak je možné bez montáže nafotit zajímavý snímek nepostižený otáčením oblohy? Předevčírem jsem vytáhl svůj digitální fotoaparát, abych se o tom přesvědčil.

    Na prvním místě musím říci, že pokud máte opravdu dobrý fotoaparát a jste v pravý čas na pravém místě, pak není co řešit. Stránka profesora Druckmüllera, kterému se poštěstilo pořídit v Andách úchvatné snímky komety McNaught, hovoří za vše.

    Já bohužel nepatřím ke šťastlivcům vlastnícím digitální zrcadlovku, a tak jsem se při focení musel spokojit s fotoaparátem Sony F717, který patří zejména díky výbornému objektivu Carl Zeiss 38–190/2,0–2,4 (ekvivalent kinofilmu) k těm lepším kompaktům. Délka expozice je sice omezena na 30 vteřin, avšak více si při focení ze stativu stejně nemůžete dovolit.

    Večer jsem tedy vytáhl fotoaparát do pole, stranou od pouličního osvětlení a namířil – kam jinam než do letního trojúhelníku. Nastavil jsem základní ohnisko, clonu 2,0, expozici 30 vteřin a maximální citlivost (ISO 800). Naštěstí model F717 spadá do doby, kdy se ještě do fotoaparátů neimplementovala softwarová redukce šumu (F717 pouze u dlouhých expozic automaticky odečítá dark frame)! U některých novějších modelů jsou tyto filtry natolik destruktivní vůči jemným detailům, že činí fotoaparáty prakticky nepoužitelné pro astronomickou fotografii.

    Zde je ukázka, kolik informace se na čip "nachytá" při popsaném nastavení. Snímek je pochopitelně drasticky znehodnocen digitálním šumem, který vzhledem k velikosti čipu představuje u kompaktů mnohem závažnější problém než u digitálních zrcadlovek.


    Původní snímek letního trojúhelníku (kliknutím se zobrazí větší velikost).

    S šumem je ovšem potřeba počítat a dá se s ním úspěšně bojovat průměrováním velkého počtu expozic. Těch jsem pořídil celkem 41 (špatně jsem při focení počítal, chtěl jsem jich udělat 42 ;)). V Irisu jsem je hromadně převedl pomocí příkazu JPG2PIC na formát PIC a složil pomocí funkce Stellar registration (metoda Global Match, transformace Cubic).

    Registrované snímky jsem artitmeticky sečetl a doupravil kontrast. Při 30 vteřinách se již přeci jen nepatrně projeví pohyb oblohy (zejména u hvězd poblíž nebeského rovníku), a tak jsem se snažil zbavit i této vady. Bohužel z principu nelze z dat, postižených pohybovým rozostřením, přesně spočítat ostrý snímek.

    Filtry, které se o to snaží (např. plug-in do Photoshopu Focus Magic nebo plug-in do Gimpu Refocus-it, jenž je zadarmo), tak činí pouze s více či méně dobrým přiblížením. Proto je potřeba tyto nástroje používat velmi obezřetně a počítat s tím, že při silnějším filtrování se objeví nepříjemné artefakty. Výsledek mého snažení můžete vidět zde:


    Upravený snímek složený z 41 expozic. (kliknutím se zobrazí větší velikost).
    Navíc přikládám snímek s identifikací objektů.

    Výsledný snímek se pochopitelně nemůže ani zdaleka rovnat dlouhým expozicím snímaným z montáže. Za tak krátkou dobu se slabší objekty na snímku prostě nezachytí. Přesto mě vcelku příjemně překvapilo, kolik je na snímku deep-sky objektů a slabých hvězd (MHV odhaduji na 10).

    Další zlepšení by bylo teoreticky možné, nikoli však nasnímáním více expozic (to by vedlo pouze k dalšímu snížení šumu, ale ten je myslím na zpracovaném obrázku relativně nízký), ale přesunutím stanoviště daleko od měst (obloha v Příboře na tom není špatně, avšak někde v Beskydech bych asi vytáhl o jednu magnitudu více).

    Každopádně cesta nejvyšší citlivosti a velkého počtu expozic se ukázala být nejúčinnější. Při nižších citlivostech se za daný čas nezachytí na snímku tolik světla každé další zpracování už pochopitelně nedostane ze snímku informace, které na něm nejsou. Při vysoké citlivosti se zachytí i slabší objekty, avšak je nutné dát si tu práci a nafotit velké množství expozic, aby bylo možné redukovat šum.

    Přeji dobré světlo a šťastný lov!
    http://denik.astronomy.cz/


     
    Hodnocení článku
    Hodnocení: 2.66
    Hlasů: 3


    Ohodnoťte tento článek:

    Špatný
    Obyčejný
    Dobrý
    Velmi dobrý
    Výborný



    Možnosti

    Vytisknout stránku  Vytisknout stránku

    Poslat tento článek známým  Poslat tento článek známým


     

    Cesnet Astronomie.cz - APO - Vesmír jen pro vás PHPNuke

    © APO 2002-2008, veškeré materiály lze přebírat pouze se svolením autora a uvedením patřičné citace. Děkujeme.
    Tyto stránky provozuje občanské sdružení Amatérská prohlídka oblohy.