První obrázek zleva (klikněte si) zachycuje pohled, který se mi naskytnul v triedru 10x50 (více fotografií mého vybavení a pozorovacího stanoviště ještě přibude). Při následném zpracovávání této kresby jsem se pokoušel o maximální vystižení barev, jak je vnímalo mé oko, protože jak známo, optika fotoaparátů zachycuje obraz ve velkém kontrastu, a tím potlačuje barvy blízkého okolí. Kresbu jsem začal pořizovat asi minutu po začátku úplné fáze a na kreslení, nebo spíše náčrt, jsem tedy měl cca dvě a půl až tři minuty - tu první minutu jsem fotil nepříliš efektivním způsobem. Tato kresba mi tedy poskytla určitou kompenzaci, i když není zdaleka tak detailní, jako fotografie pořízené většinou přítomných astronomů amatérů.

Povšimněte si koróny, magnetických siločar a čtyř protuberancí, které se "zleva" postupně objevovaly, když se zatmění blížilo ke konci. Následoval "diamantový prsten" (i na jedné z fotek dole), a zatmění skončilo. Pozoroval jsem triedrem na stativu až do samého konce úplné fáze, přestože už deset sekund před koncem lidi plašili, ať se nedíváme. Několik sekund před Bailyho perlami, které jsem až kuriózně nepostřehl, se objevil nádherný proužek sluneční chromosféry světle růžové barvy. Bohužel jsem nezaznamenal, ve kterých místech, protože byl poměrně táhlý. Jo, a ten "prsten" můj zrak naštěstí nepoškodil.

Druhý a třetí - invertovaný - obrázek zleva má poskytnout další pohled na korónu a zejména magnetické siločáry, které byly v koróně úžasně zřetelné. Slunce je v minimu své aktivity, což dokazuje podlouhlý tvar koróny. Vnější siločáry v oblasti pólů Slunce byly výraznější, než ty vnitřní. Také jsem měl dojem, že vidím na Měsíci neurčité tmavé fleky - nejspíše popelavý svit.