Amatérská prohlídka oblohy - Jasný meteor

"Těsně před půlnocí v noci z neděle na pondělí 4. února ozářil po dobu tří sekund oblohu nad velkým územím střední Evropy mimořádně jasný meteor, tzv. bolid. Průlet vyvolal následné zvukové efekty (podobné hřmění), slyšitelné z rozsáhlého území jihovýchodní a střední Moravy, západního Slovenska a severovýchodního Rakouska. Tento vzácný a mohutný přírodní úkaz pozorovalo velké množství náhodných svědků a právem tudíž vzbudil mimořádný zájem veřejnosti a médií," uvádí se v tiskové zprávě Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. Nyní již víme, že meteor začal svítit přesně v 23 hodin 59 minut 15,8 sekundy a pohasl za pouhé 2,7 sekundy.

Fotografické snímky tohoto úkazu přitom byly pořízeny 6 celooblohovými kamerami na 4 stanicích tzv. České bolidové sítě, kterou provozuje právě Astronomický ústav v Ondřejově. Na čtyřech dalších stanicích byly získány velmi podrobné záznamy průběhu svícení meteoru a též jeden zvukový záznam. Zvukové vlny zaznamenaly i seismické stanice provozované Masarykovou universitou v Brně a Technickou universitou v Ostravě.

Nechejme ale dál hovořit odborníky z Astronomického ústavu v Ondřejově: "Naše přístroje poprvé zaznamenaly světlo meteoru ve výšce 84 km přibližně 5 km severně od Břeclavi. Meteor vstoupil do atmosféry rychlostí 21,78 km/s a prolétl zemskou atmosférou po hodně strmé dráze se sklonem k zemskému povrchu 72,2 stupňů. Po dvou menších zjasněních dosáhl své největší jasnosti v krátkém, avšak mimořádně jasném výbuchu, který byl více jak 1000krát jasnější než Měsíc v úplňku. Tento nejjasnější bod na dráze meteoru byl ve výšce 36 km nad zemí a pro vlastní těleso to byl okamžik, kdy došlo k jeho téměř úplnému zničení. Pouze velmi nepatrná část jeho původní hmotnosti nepřesahující 1 kg dále pokračovala v původní dráze avšak velmi rychle se brzdila a postupně shořela. Tento koncový bod dráhy byl ve výšce 30,62 km přibližně nad obcí Čejč. Veškerá původní hmota tělesa shořela v atmosféře a k žádnému pádu meteoritu až na zemský povrch tudíž nedošlo."

Odborníkům z Astronomického ústavu v Ondřejově - pod vedením dr. Pavla Spurného a dr. Jiřího Borovičky - se také podařilo zjistit, že původní těleso mělo velikost jenom půl metru a pohyboval se po protáhlé dráze kolem Slunce jen 6,8 stupňů skloněné k rovině dráhy Země. V nejbližším bodě dráhy se ke Slunci přiblížilo až ke dráze planety Venuše a naopak nejvzdálenější bod jeho dráhy ležel v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem.

My tímto děkujeme pracovníků Astronomického ústavu za poskytnutí zajímavých informací a všem šťastným pozorovatelům za zprávy, které nám o mimořádném úkazu podali.