Oko o ... Honicích psech
Datum: Thursday, 26. June 2003
Téma: Deep-sky


Seriál Oko o ... vás provede mnoha souhvězdími letní oblohy a jejich nejzajímavějšími objekty. Vznikl jako součást odborného programu na Astronomické expedici, která se koná každý rok na hvězdárně v Úpici.
Na nový díl se můžete těšit vždy v pondělí a ve čtvrtek.

HONICÍ PSI - Canes Venatici - CVn



V novodobé podobě starořeckých bájí, bylo toto souhvězdí znázorňováno jako dva psi honící kolem polu Velkou medvědici a Malého medvěda. Vede je na vodítku Pastýř. Jde o poměrně nové souhvězdí, které zavedl do hvězdných atlasů Hevelius v roce 1690.


Honicí psy naleznete pod ojí Velkého vozu, tedy mezi souhvězdími Vlasy Bereniky a Velká medvědice. Jako první si určitě všimnete nejjasnější hvězdy (alfy) nazývající se Cor Caroli (Srdce Karlovo), kterou pojmenoval slavný Edmund Halley podle anglického krále Karla II. Na anglickém dvoře se totiž tvrdilo, že tato hvězda velmi zářila právě v době příjezdu krále Karla do Londýna. Srdce Karlovo je čtyřhvězdou, ale při pohledu dalekohledem uvidíme jen hezkou dvojhvězdu skládající se z jasnější bílé a slabší žluté složky.

Druhou nejjasnější hvězdou souhvězdí je Asterión. Tak, jak vidíme tuto hvězdu, vypadá Slunce ze vzdálenosti třicet světelných let.

Další zajímavou hvězdou je proměnná Y CVn. Je to uhlíková hvězda s barevným indexem (B-V) 2,55 magnitudy a rozdíl mezi vizuální a ultrafialovou magnitudou je dokonce více než devět magnitud.

Na hranici se souhvězdím Vlasy Bereniky nalezneme známou jasnou kulovou hvězdokupu M 3. Lze ji zahlédnout i neozbrojeným okem na tmavé obloze a v malém daleko­hledu je to malý (menší než známější sestřička M 13), ale nápadný oblá­ček s centrálním zja­sněním. Pokud se na pozorování této kulovky vyzbrojíme něčím malinko větším (třeba třiceti­centimetrovým newtonem), v zor­ném poli se nám ukáže kulový objekt složený z mnoha hvězd, zahušťující se do středu. Tato hezká kulovka se nachází ve vzdálenosti zhruba 34 tisíc světelných let a byla objevena Ch. Messierem v roce 1764.

Při pohledu do Honících psů se nám otevře výhled i mimo naši Galaxii a nalezneme zde známou Vírovou galaxii s označením M 51, objeve­nou Charlesem Messierem v říjnu roku 1773, která je dopro­vázena druhou menší galaxií, jakoby s ní spojenou obrovským hvězdným mostem. Tyto galaxie spatříme jako dvojité už i v osmicentimetrovém dalekohledu a nalézají se 35 miliónů světelných let od nás.

Dalšími zajímavými objekty stojícími za pohled jsou galaxie M 63, M 94 a M 106.

M 63 je spirální galaxie viditelná už menšími dalekohledy, nacházející se asi 5,5 stupně jihozápadně od Vírové galaxie, kterou doprovází hvězdička osmé velikosti. Galaxie byla objevena P. Méchainem v roce 1779.

Dalším objektem je jasná, velmi kompaktní spirální galaxie M 94, objevená také P. Méchainem a to v roce 1781. Již v malém dalekohledu ji naleznete jako jeden z vrcholů trojúhelníku, který tvoří alfa a beta Honicích psů a zmiňovaná galaxie. Tento objekt je od nás vzdálen zhruba 20 miliónů světelných let.

Galaxie M 106 je další z jasnějších v Honicích psech, objevená P. Mechainem v červenci 1781. Je protáhlého tvaru 18,6 - 7,3 úhlových minut. Patří do oblaku galaxií ve Velké medvědici například s M 108 a M 109. Nachází se ve vzdálenosti zhruba 21 až 25 miliónů světelných let.







Tento článek najdete na Amatérská prohlídka oblohy
http://www.astronomie.cz

Adresa tohoto článku je:
http://www.astronomie.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=142