Oko o ... Štítu
Datum: Monday, 14. July 2003
Téma: Deep-sky


Seriál Oko o ... vás provede mnoha souhvězdími letní oblohy a jejich nejzajímavějšími objekty. Vznikl jako součást odborného programu na Astronomické expedici, která se koná každý rok na hvězdárně v Úpici.
Na nový díl se můžete těšit vždy v pondělí a ve čtvrtek.

ŠTÍT - Scutum - Sct



Jako jedno z mála souhvězdí nemá Štít své původy v řecké mytologii. Do svého atlasu jej v roce 1690 zakreslil polský astronom Jan Hevelius. Původní název tohoto souhvězdí byl Štít Sobieského. Jan Sobieskij (1629-1696) byl nejstarším synem kastelána z Krakova. Byl velmi dobrým vojevůdcem a v roce 1665 se stal velitelem polské armády. V té době Evropa čelila nájezdům Turků. Sobieski odrazil jejich útok na Polsko a stal se v roce 1674 polským králem Janem III. Vytáhl znovu proti Turkům a pomohl osvobodit celou Evropu. V roce 1683 prolomil obležení Vídně a osvobodil Maďarsko.


Souhvězdí Štítu patří mezi nejkrásnější souhvězdí oblohy. Nachází se v Mléčné dráze mezi Orlem a Střelcem. Tímto směrem se díváme do hustých částí Galaxie, proto zde můžeme spatřit celou řadu objektů.

Nejnápadnějším z nich je hvězdný oblak ve Štítu. Je to výrazné zjasnění v Mléčné dráze. Skoro se dá říci, že právě podle něj lze poznat souhvězdí Štítu, ve kterém nejsou příliš jasné hvězdy.

K nejhezčím objektům na obloze patří otevřená hvězdokupa M 11. Bez problémů ji lze spatřit už malým triedrem. Její jasnost je 5,8 mag a úhlový průměr 13'.

Další velmi jasnou otevřenou hvězdokupou je M 26. Na ni je lepší se podívat o něco větším přístrojem, např. malým sometem. Má 8. hvězdou velikost a úhlový průměr 14'.

Velmi pěkný pohled je také na otevřenou hvězdokupu NGC 6649. Tentokrát je dobré si vzít např. velký somet binar, protože není příliš jasná (8,9 mag).

Ve Štítu můžeme také pozorovat kulovou hvězdokupu NGC 6712. I na ni je lepší se dívat velkým binarem, ale i v malém je vidět. Má asi 8. hvězdnou velikost a úhlový průměr 7'.

Hned "vedle", asi o 20' jihovýchodním směrem se nachází planetární mlhovina IC 1295. Je veliká jen 90" a můžeme ji v menších dalekohledech vidět jen jako mírně "rozplizlou" hvězdu. Její jasnost je podle katalogu 12,7 mag. Je to fotografická jasnost, která se u planetárních mlhovin může značně lišit od vizuální. Podívat se na ni však rozhodně za vynaloženou námahu stojí.

V této části Mléčné dráhy se nachází velmi mnoho temných mlhovin. Lze zde vidět velmi malé temné mlhoviny, ty jsou však obtížně pozorovatelné. Na druhou stranu je možné pozorovat rozsáhlé "oblasti bez hvězd". Stačí si vzít jen vhodný atlas (Coeli) a dalekohled s velkou světelností a malým zorným polem (triedr, dělostřelecký binar) a kochat se krásou Galaxie.







Tento článek najdete na Amatérská prohlídka oblohy
http://www.astronomie.cz

Adresa tohoto článku je:
http://www.astronomie.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=160