Vracel jsem se s manželkou ze sobotního (12. 3. 2005) odpoledního nakupování, a na nějaké pozorování jsem ani nepomyslel, obloha byla totiž zatažená celý den. Když jsem, ale zjistil, že se začíná nad západním obzorem vyjasňovat a já uviděl tenký srpek Měsíce, tak jsem neváhal ani chvilku a po příjezdu domů jsem popadl stativ a fotoaparát a vyrazil na nejbližší místo, kde mám lepší výhled na západ.
Naoranžovělý Merkur jsem v průzračné obloze uviděl hned a nedal se přehlédnout. Protože se blízko něho tyčila silueta zříceniny Boskovického hradu, říkal jsem si že bych mohl udělat pěkný záběr celého seskupení. Za účelem vytvoření pěkné kompozice jsem se počal brodit více než 100 m sněhovými závějemi, abych na to zjistil, že než jsem našel vhodné místo a nachystal foťák, tak se u obzoru objevily mraky a silueta hradu v nich zanikla. No ale pár snímků jsem udělal.
Vracel jsem se s manželkou ze sobotního (12. 3. 2005) odpoledního nakupování, a na nějaké pozorování jsem ani nepomyslel, obloha byla totiž zatažená celý den. Když jsem, ale zjistil, že se začíná nad západním obzorem vyjasňovat a já uviděl tenký srpek Měsíce, tak jsem neváhal ani chvilku a po příjezdu domů jsem popadl stativ a fotoaparát a vyrazil na nejbližší místo, kde mám lepší výhled na západ.
