Amatérská prohlídka oblohy - Počítačové oko

Každý už určitě viděl některý z mnoha dílů sci-fi seriálu StarTrek. Seznámil nás s novými postavami, z nichž jsem si vybral Sedmou z devíti. Jde o pozemskou dívku, kterou "asimilovali" Borgové, rasa kybernetických vojáků, kteří dobývají jiné planety a zotročují (asimilují) jejich obyvatele. Sedmou jsem si nevybral kvůli atraktivnímu vzhledu herečky Jerry Ryanové, ale pro její zvláštní spojení elektroniky s lidskými orgány. Její krev obsahuje "borgské nanosondy", přes zvláštní nervová zakončení v rukou se může napojit na počítač a vrcholem všeho je "neurální tranceiver a kortikální implantát". Pro někoho mohou tato slova znít cize a příliš moc sci-fi, ale něco přece jen může být realita. Např. zařízení, které osoby v seriálu používají pro transport na jiné místo prostřednictvím paprsků energie, již dnes existuje. Sice v poněkud menší podobě a navíc umí převést "jen" paprsek jiného světla, ale funguje.

Druhou takovou věcí je kortikální implantát, tzn. zařízení voperované do mozkového centra vidění - kortexu. Je to zařízení, které umožní nevidomým lidem znovu spatřit denní světlo a věci, které je obklopují. Dokonce nedávno bylo takové zařízení prezentováno v televizi. Vyvinul jej dr. Dobelle. Jde o systém elektrod voperovaných do kortexu, které jej stimulují a vytvářejí obrazový vjem přímo v mozku. Ovšem po shlédnutí onoho televizního šotu zůstalo asi mnoho lidí na rozpacích, protože tento způsob vypadá dost brutálně.

Jiný druh pomoci nevidomým vyvíjejí ve Výzkumné laboratoři MIT v Cambridge prof. John Wyatt a dr. Joseph Rizzo. Při poškození sítnice přestanou tyčinky a čípky přijímat fotony přicházející do oka. Přišlo se na to, že je možné stimulovat jinou část sítnice - tzv. gangliové buňky, které přijímají el. signály z tyčinek a čípků a převádějí jej do zrakového nervu. Tyto buňky budou přijímat vizuální informace místo tyčinek a čípků a umožní opět nevidomému vidět. Celý systém pracuje takto: nevidomému je do oka těsně nad sítnici voperována ploška zvláštních fotodiod. Po regeneraci oka po operaci dostane zvláštní brýle ve kterých je umístěna CCD kamera snímající obraz okolí. Tento obraz je maticí CCD prvků převeden na elektrické signály a prostřednictvím dalšího čipu vyslán v podobě amplitudově modulovaného laserového paprsku dovnitř oka. Zde dopadá na plošku fotodiod, které signál zachytí a sadou speciálních elektrod vysílají do oblasti gangliových buněk v sítnici. Vypadá to dost složitě, ale pokusy, které se provádějí na králících, nasvědčují tomu, že signály se dostávají až do mozku.

Nicméně zbývá ještě dořešit některé důležité detaily. Například materiál, ze kterého bude ploška elektrod vyrobena, aby nedošlo k jejímu poškození vlivem elektrochemických procesů uvnitř oka. Dále napájecí napětí fotodiod - musí být přesně stanoveno, aby nedocházelo ke stimulaci i okolních axonů, což by mělo za následek neostrost obrazu. Také je nutné vylepšit operační postup, aby bylo možné vložit implantát do oka bez poškození sítnice a ztráty nitroočního tlaku.

Dr. Rizzo odhaduje, že první operace lidí se budou provádět okolo roku 2010. Dokonce se proslýchá, že jedním z prvních bude zpěvák Stevie Wonder, také nevidomý. Sám J. Rizzo mi napsal, že s každým dalším testem roste jejich nadšení a nevidomým naděje do budoucna.

Jednoho dne určitě i nevidomí prohlédnou a možná ocení i krásu noční oblohy, která fascinuje nás vidící a která je jim prozatím neprávem odepřena.


© APO 2002-2008, veškeré materiály lze přebírat pouze se svolením autora a uvedením patřičné citace. Děkujeme. Tyto stránky provozuje občanské sdružení Amatérská prohlídka oblohy.