Proč se meteory nejmenují astrony? (aneb lehkovážně na závěr prázdnin)
Datum: Wednesday, 01. September 2004
Téma: Meteorologie


Léto nám pomalu končí, ale letní nálada se zatím nevytratila, a mnoho lidí podobně jako já má příjemně lenivou náladu, a místo toho, aby se zabývala nějakým serióznějším tématem, vybírá si zásadně nepodstatné, ale na druhou stranu docela zajímavé maličkosti. Touhle obsáhlou větou omlouvám jak mé zlenivělé žíly, tak mírně ulítlý námět článku.

Pokud se však nad otázkou trochu zamyslíme, mohlo by se opravdu zdát, že došlo k nějakému nepěknému historickému omylu. Vždyť co je to meteor? Většina z kinofilních občanů, a dlužno podotknout astronomů-analfabetů, si pod tímto pojmem okamžitě představí letící kus vesmírného šutru, který se bez váhání blíží směrem k matičce Zemi. Protože ve filmu má vždy kolizní kurs, tak na ni s drtivým dopadem dopadne, pokud tomu ovšem náhodou nezabrání parta namachrovaných Američanů v zastaralé ruské kosmické lodi. Tak co mohou mít společného létající skály s počasím?

Mají společného velmi málo. Ano, meteory jsou sice záblesky světla, které vydává kosmické kamení při průniku naší atmosférou, ale je to zároveň „terminus technicus“, kterým se v meteorologii označují nejrůznější povětrnostní jevy. Meteorem je tedy např. déšť, bouřka, sníh, atd.

Původní otázka však zůstala nadále nezodpovězena. Kde se tedy vzaly v astronomii meteory? Pátrání nás zavede až do Řecka, respektive starověkého Řecka. První, kdo označil „padající hvězdy“ za meteory, byl významný antický učenec Aristoteles (meteoros = objekt na nebi). Aristoteles se zcela správně domníval, že se jedná o jevy atmosférické, avšak rozhodně popíral, že by snad měly původ v kosmu. Ostatně pojem kosmos, jakožto prostor mimo naši planetu, tehdy ani nebyl definován. Tento omyl byl vyvrácen až o téměř dva tisíce let později. Pozoruhodné však na tom je, že před Aristotelem byly meteory i meteority přece jenom považovány za cosi nepozemského. Nazývali je totiž „posly z nebe“.

Takže nebuďte smutní, pokud se ukáže, že jste neměli pravdu. Astronomové jsou na tom hůř! Většinou se na jejich omyl přijde až za pár staletí.


Obrázek 1: Typická ukázka z tuctového amerického katastrofického filmu jehož děj právě finišuje


Obrázek 2: Naprostá většina meteorů, se kterými se naše planeta setkává, vypadá poměrně nevinně


Obrázek 3: Působivým příkladem (hydro)meteoru je jinovatka


Obrázek 4: Jakou pak asi souvislost má toto francouzské pivo značky Meteor s pravými meteory? Že by bylo vařené z rosy? Pozoruhodné, co říkáte!





Tento článek najdete na Amatérská prohlídka oblohy
http://www.astronomie.cz

Adresa tohoto článku je:
http://www.astronomie.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=548