Amatérská prohlídka oblohy - Mars včera, dnes a zítra

Mars – rudá planeta má mezi svými kolegy zvláštní postavení. Pozornost člověka přitahuje odjakživa mnohem více než jiné planety. Kdysi byla opředená fascinujícími legendami, dnes je cílem kosmických sond a možná již brzy bude cílem pilotovaného letu.

„Mars včera“ - aneb někdo tam je?

Především díky své načervenalé až rudé barvě si Mars vysloužil různá jména. Ohnivá hvězda, žhnoucí úhel, hvězda smrti – všechny přízviska má planeta v různých světových kulturách. Pro antické Řecko byl Ares bůh války, stejný význam mu dali také Římané, kteří jej ovšem nazvali Marsem. Také dnes se velmi často sekáváme se slovním spojením „rudá planeta“. Marsem se potom zabývali všichni slavní hvězdáři od Ptolemaia až po Keplera. Když totiž Johannes Kepler formuloval své legendární tři zákony, vycházel z pozorování Marsu, která učinil Tycho Brahe. To bylo v té době velkým štěstím, protože kdyby při svých výpočtech vycházel například z pohybu Venuše, zřejmě by k výsledku nedošel. Venuše má totiž mnohem méně protáhlou dráhu než Mars a tak by Kepler své výpočty nemohl provádět tak dobře. Jedním z prvních astronomů zabývajících se systematičtějším výzkumem Marsu, byl Christiaan Huygens a ve stejné době i Gioavanni Cassini. Na základě svých nákresů z poloviny šedesátých let sedmnáctého století zpřesnil Cassini dobu Marsovské rotace a také se domníval, že tmavé skvrny na povrchu planety by mohly být moře. Dalším mezníkem ve výzkumu Marsu se stal rok 1719, kdy Cassiniho synovec G.F. Maraldi poprvé kvalitně pozoroval polární čepičky. Maraldi si dobře povšiml, že v zimě bývá větší jižní čepička a v létě naopak severní. Z domněnkou, že jsou čepičky tvořeny ledem, přichází až o 58 let později William Herschel. Již od doby Huygensovy se rovněž astronomové domnívali, že Mars je osídlen. V 30.letech 19.století vytvořili němečtí astronomové W.Beer a J.Madler první mapu Marsu a rovněž zpřesnili dobu rotace planety. Dalším, kdo se zabýval pozorováním a výzkumem planety byl italský astronom G. V. Schiaparelli. Ten pozoroval na povrchu různé tmavé skvrny a utvrdil tak to co se doposavad astronomové domnívali, že povrch je tvořen kontinenty a kanály. Na přelomu devatenáctého a dvacátého století se výzkumu rudé planety věnoval americký astronom Perciaval Lowell. Ten navázal na Schiaparelliho pozorování, také on viděl na povrchu systémy kanálů, kterými byl během svého života posedlý. Teprve nástup kosmonautiky definitivně rozprášil Lowellovy domněnky, které se byly jen výplodem jeho fantazie a iluzí.

„Mars dnes“ - aneb rudá planeta v přímém přenosu:

Teprve nástup kosmonautiky znamenal zásadní průlom ve výzkumu sluneční soustavy a tudíž i Marsu. První sondou, která pořídila snímky Marsu, byl americký Mariner 4 v roce 1965. Po něm následovaly a budou následovat další. Zatím poslední sondou, která se vydala k rudé planetě je americký Mars Reconnaissance Orbiter (start 12.srpna 2005). Další startovací okno pro let k Marsu nastane v říjnu 2007 a pak v listopadu 2009. Více informací o sondách, které zkoumaly Mars, naleznete v Historii dobývání Marsu (IAN). Podrobnosti: kubala.astronomie.cz/hdv.html

„Mars zítra“ – aneb pohled do křišťálové koule

Také v budoucích letech se plánují mise automatických sond k Marsu. Spojené státy americké i ostatní kosmické velmoci mají ve svých budoucích plánech rovněž pilotovaný let k Marsu. USA plánují let do roku 2030. Ať už se člověk k Marsu podívá kdykoliv, ať už to bude Američan, Evropan, Rus, nebo Číňan, jedno je jisté. Let k rudé planetě bude nejriskantnějším, nejdražším a nejnáročnějším projektem v historii. Mars je jediná planeta, ke které se můžeme vydat a přistát na ni. Odvážné a daleké plány jsou ovšem ještě fantastičtější. Předpokládají vybudování stálé marsovské základny a jednou možná i osídlení celého Marsu. Jednoho dne se tak možná ony kanály, které viděl Lowell, stanou skutečností…

„Dne 7.listopadu 2005 ve 20:59 SEČ nastala opozice Marsu“

Doporučené a použité odkazy:

Informace o Marsu: www.marte.org
Fotografie těles sluneční soustavy: http://photojournal.jpl.nasa.gov
Fotografie Marsu: www.msss.com
NASA a Mars: http://mars.jpl.nasa.gov


© APO 2002-2008, veškeré materiály lze přebírat pouze se svolením autora a uvedením patřičné citace. Děkujeme. Tyto stránky provozuje občanské sdružení Amatérská prohlídka oblohy.