Díky včasnému IAN-alertu z noci 21. července jsem vstal od monitoru počítače a láhve výborného Cuvée (Rulandké bílé, Pálava, pozdní sběr, 2006) a po vratkém žebříku se vyšplhal na temnou půdu našeho domu v Zubří až ke střešnímu okénku s výhledem na sever.

Byl jsem nadšený, že poprvé, konečně na vlastní oči, vidím tak zřídký a sezónní jev — noční svítící oblaka.

V zápalu práce jsem si SMS přečetl s asi půlhodinovým zpožděním a tak viděl už jen slábnoucí a mizící oblaka… Ale i za to jsem vděčný!