Amatérská prohlídka oblohy - Co nás čeká na červnové obloze?

Noci se zkrátily na minimum. Slabší hvězdy a jemné mlhoviny lze sledovat nanejvýš pár hodin kolem půlnoci, ale i v té době nad severním obzorem ruší nepřehlédnutelná čepice slunečního světla rozptýleného v zemské atmosféře. Hlavním cílem vašich toulek červnovou oblohou se tak stávají ty nejjasnější objekty – pomineme-li Měsíc, pak největší planety sluneční soustavy Mars, Jupiter, Saturn a především umělé družice Země.

Od vypuštění prvního Sputniku uplynulo téměř pět desetiletí a v těsné blízkosti naší planety se pohybuje už deset tisíc těles větších než tenisový míček. Sto až tři sta z nich přitom můžete spatřit i bez dalekohledu.

Poznat umělou družici není vůbec těžké. Vypadá jako světlý bod, který nehlučně letí mezi hvězdami. Na rozdíl od letadla však nejsou vidět navigační světla, družice nemění směr letu a nezůstává za ní žádná stopa. Satelit občas zvolna zmizí při vstupu do zemského stínu, někdy se také otáčí a pak mění jasnost. Jelikož jsou umělé družice zpravidla vypouštěny s pomocí zemské rotace, většina z nich se pohybuje ze západní poloviny nebe k východní. Telekomunikační, meteorologické a především pak špionážní satelity pro změnu přelétají nad oběma zemskými póly, letí tedy od severu k jihu (event. opačně).

Družice samozřejmě samy nesvítí, nýbrž odráží sluneční záření. Proto jich na severní polokouli nejvíce spatříte za soumraku v průběhu letních měsíců, kdy jsou osvětleny satelity letící ve výšce jenom několik set kilometrů nad zemí. Bohužel, raketoplány se většinou pohybují po dráhách jenom málo skloněných vůči rovníku, takže je z našich zeměpisných šířek neuvidíme. Nejsnadnějším cílem proto zůstává Mezinárodní kosmická stanice, jejíž nápadnost se neustále zvyšuje. Už dnes je po Slunci, Měsíci a Venuši tím nejjasnějším tělesem, které můžeme na obloze spatřit!

Nad noční Českou republikou se Mezinárodní kosmická stanice objeví po 5. červnu. Zpočátku nad námi bude přelétat pouze v ranních hodinách, od 15. června se ale začne vyskytovat i na večerní obloze. Přesné okamžiky přeletů největšího umělého satelitu naší planety zjistíte na Internetu, například na stránce Německého kosmického centra www.heavens-above.com.

Naprosto fantastické jsou také odlesky (lidově řečeno „prasátka“), která na nás vrhají družice telekomunikační sítě Iridium, sloužící k mobilnímu a datovému spojení po celé planetě. Satelity létají ve výšce osm set kilometrů od jednoho pólu ke druhému. Na každé orbitální dráze se jich pohybuje jedenáct, jejich přelety tudíž dělí pouhých deset minut. Družice jsou vybaveny zvláštními anténami, které skvěle odráží sluneční světlo. Proto mohou při vhodném nastavení překonat jasností i Venuši v největším lesku! Typické zjasnění trvá mezi pěti až dvaceti sekundami a satelit tehdy na nebi urazí asi dvacet stupňů. Předpovědi přeletů Iridií hledejte na stejném místě jako u Mezinárodní kosmické stanice.

Červnová obloha však nebude vyplněna jenom přelétajícími družicemi. V polovině měsíce lze nad severozápadním obzorem zahlédnout Merkur. Jelikož se tato planeta nevzdaluje příliš od Slunce, musíte po ní pátrat hned po západu Slunce, na ještě světlé obloze. Největší šance budete mít mezi 9. a 14. červnem.

Naopak velmi snadné je nalézt Jupiter a Saturn. První z nich je pozorovatelný po celou noc, kromě ranního rozbřesku, a tvoří dominantu jinak nenápadného souhvězdí Vah. Mnohem zajímavější ale bude pohled na Saturn, který je vidět v první polovině noci nad severozápadním obzorem. V současnosti se nachází v souhvězdí Raka, navíc v těsné blízkosti nápadné otevřené hvězdokupy Jesličky (latinsky Praesepe).

Ke hvězdokupě a Saturnu se navíc v polovině června přidá planeta Mars. Nejdříve 15. června projde přímo hvězdokupou Jesličky, aby se večer 17. a také 18. června přiblížila k Saturnu. Obě planety na pozemské obloze oddělí pouze půl stupně! V divadelním kukátku či loveckém triedru tak vytvoří skutečně podivuhodné zátiší.

Celooblohová mapka je nastavena na 1. června 2006 24 hodin letního středoevropského času (15. června tedy platí pro 23 hodin a 30. června pro 22 hodin letního středoevropského času). Měsíc v mapce nenajdete, každou noc má totiž jinou polohu, vždy se ale nachází poblíž tzv. ekliptiky, která je v mapce vyznačena čárkovanou čarou.