Nabídka
  • Novinky
  • Témata
  • Pošli clánek
  • Vzkazy
  • Archiv
  • Ke stažení
  • Odkazy

  • Sdružení
  • O nás
  • Lidé okolo
  • Stanovy
  • Přihláška
  • Kontakt

  • Další stránky
  • Měsíc
  • Bílý trpaslík
  • Astro-foto
  • Astrosnímky
  • Zdeněk Janák
  • Fotníček
  • KOCA
  • Fotoobčastník
  • Expedice
  • Cassi
  • MeteoAPO
  • HOP
  • CCD Astronomy
  • Planetky
  • Atlas oblaků
  • Domovenka
  • Digitální bublina
  • Deník
  • Live
  • Fotodeník
  • TOP
  • Bouřky
  • Kurz
  • Archiv BT

  • Aktuální snímek Slunce
    Untitled Slunce nebo co ...

    Jasné planetky
                     mag.   
     
    více...

    IYA 2009
    Mezinárodní rok astronomie


    Halové jevy v Guinessově knize rekordů!
    Zveřejněno: Monday, 10. January 2005, Autor Patrik Trnčák

    Meteorologie Ano, je to opravdu tak. Halové jevy se dostali i do této celosvětově známé knihy rekordů. Přesněji jde o jeden halový komplex, který vznikl dne 11. 1. 1999 na Jižním pólu. V jednu chvíli, po dobu asi jedné hodiny, bylo možné pozorovat na 30 halových odrůd a forem! Jedná se tak bezesporu o největší komplex halových jevů v historii pozorování. V roce 2004 se proto tento „Great South pole halo display“ zapsal do Guinessovy knihy rekordů a o tom bude dnešní článek.

    Jako první si uvedeme o které halové jevy šlo. Následující výčet je nejen z internetových stránek, ale i přímo od jednoho pozorovatele:

    Malé halo (22 halo), velké halo (46 halo), halový sloup, halový kříž (spojení sloupu a parhelického kruhu), supralaterální oblouk, infralaterální oblouk, cirkumzenitální oblouk, parhelický kruh, 120 stupňové parhelium (paranthelium), Liljequistovo parhelium (velmi slabé), horní Tapeho oblouky, dolní Tapeho oblouky, Greenlerovy oblouky, Trickerovy oblouky, Hastingsovy oblouky (druhé pozorování v životě!), Wegenerovy oblouky, Parryho oblouk, helický oblouk, subhelický oblouk, subanthelický oblouk, 22 parhelia, 9 parhelia (spodní parhelium, velmi slabé), 18 parhelia (velmi slabá), 24 parhelia (velmi slabá), 9 halo (velmi slabé), subslunce, protislunce (antihelium), horní dotykový oblouk a dolní dotykový oblouk.

    Jak je vidět, seznam je opravdu dlouhý. Kromě známých hal, která byla opravdu jasná, bylo možné pozorovat také velmi vzácné halové odrůdy. Mezi nejvzácnější patřily Hastingsovy oblouky, které byly předtím fotografovány jen jednou a také pouze na Jižním pólu v roce 1986. Hastingsovy oblouky jsou slabě viditelné, protože prakticky opisují jasnější oblouky Wegenerovy. Ostatní vzácné hala, především pak 9 halo, 9 parhelia, 18 a 24 parhelia, byla lépe pozorovatelná pouze očima a na fotografii nejsou prakticky viditelná.

    Ze všech obrázků jsem vybral tento, který ukazuje oblohu v okolí Slunce. Záběr pořídil Marko Riikonen takzvaným „fisheye“ objektivem. Další snímky a informace naleznete na těchto stránkách:

    www.usatoday.com/weather/antarc/acomsim.htm
    www.sundog.clara.co.uk/halo/spsun.htm


    Obr 1: snímek v okolí slunce (Marko Riikonen 1999)

     
    Hodnocení článku
    Hodnocení: 3.75
    Hlasů: 8


    Ohodnoťte tento článek:

    Špatný
    Obyčejný
    Dobrý
    Velmi dobrý
    Výborný



    Možnosti

    Vytisknout stránku  Vytisknout stránku

    Poslat tento článek známým  Poslat tento článek známým


     

    Cesnet Astronomie.cz - APO - Vesmír jen pro vás PHPNuke

    © APO 2002-2008, veškeré materiály lze přebírat pouze se svolením autora a uvedením patřičné citace. Děkujeme.
    Tyto stránky provozuje občanské sdružení Amatérská prohlídka oblohy.