Amatérská prohlídka oblohy - Co nás čeká na prosincové obloze?

Na sklonku roku 2006 je večerní obloha na nápadná tělesa sluneční soustavy poněkud skoupá. Po západu Slunce lze totiž sledovat pouze dvě planety – Uran a Neptun, k jejich vyhledání však potřebujete větší dalekohled a dobrou astronomickou mapu. Přesto všechno je na co se dívat. Nad jihovýchodním obzorem totiž po celý prosinec najdete jedno z nejzajímavějších souhvězdí pozemské oblohy – Býka s dvojicí nápadných otevřených hvězdokup.

Souhvězdí Býka patří mezi vůbec nejstarší souhvězdí – jeho původ se ztrácí ve čtvrtém tisíciletí před naším letopočtem. Dost možná ale Býka mezi hvězdy lidé „nakreslili" ještě dříve. Nasvědčuje tomu celá řada nejrůznějších archeologických nálezů, například kresby zanechané jeskynními lidmi z doby kamenné. Podíváte-li se na nejjasnější hvězdu souhvězdí – naoranžovělého Aldebarana, zahlédnete v jeho těsné blízkosti skupinu hvězd, přezdívanou Hyády.

Hyády patří mezi otevřené hvězdokupy, tedy skupiny desítek až stovek hvězd, které vznikly přibližně ve stejné době z jednoho oblaku plynu a prachu před 800 miliony roky. Jejich stáří je tedy stejné, liší se však hmotnostmi: Některé tamní stálice jsou malé a relativně slabé, zatímco jiné jsou velmi hmotné a neobyčejně zářivé. Centrum Hyád tvoří hvězdy seskupené do nápadného písmene „V". V triedru jich spatříte několik desítek, mnohé s naoranžovělým odstínem. Hvězdokupa leží asi padesát světelných roků daleko, a je proto jedním z nejbližších objektů tohoto druhu. Jasný Aldebaran k ní ale nepatří. Nachází se pouze v poloviční vzdálenosti a na Hyády se promítá pouze náhodou.

Nedaleko Hyád narazíte na další krásnou hvězdokupu – Plejády. Leží třikrát dál než Hyády, proto jsou na pozemské obloze úhlově menší. Bez dalekohledu uvidíte sedm hvězd, i malé divadelní kukátko přidá dalších dvacet jiskřivě bílých stálic v oblasti o průměru asi dva stupně. Bude to skutečně pěkná podívaná!

Zmínka o Plejádách je součástí Starého zákona a sledovali je i severoameričtí indiáni. V antickém středomoří jejich východ za svítání oznamoval začátek období vhodného pro mořeplavby, naopak jejich západ před východem Slunce období setby pšenice.

Aztékové považovali Plejády za „tržiště", Řekové za „sedm sester", australské kmeny za „sedm hudebníků", hinduisté za „opatrovnice Šivy" a původní venezuelští indiáni za „nebeskou ženu". Tolkienova knížka Hobit dokonce prozrazuje, že Plejády jsou už od temnověku známé jako Remmirath (Spletené hvězdy), a jejich japonský název Subaru dal jméno známé značce automobilů

Některé z hvězd Plejád dokonce nesou svoje jména. Nejjasnější se říká Alkyóne, podle dcery vládce větrů. Dvě nápadné hvězdy u východního okraje jsou Atlas a Pléione. Na astronomických fotografiích jsou navíc kolem stálic patrné světle modré mlhoviny. Jedná se o oblaka plynu a prachu, kterými zářivá skupina náhodou prolétá.

Zatímco na večerní obloze bude v prosinci těles sluneční soustavy poskrovnu, na ranní obloze se dočkáme skutečného planetárního „reje". Jako první planeta – již před půlnocí – nad obzor vychází Saturn. Nachází se v souhvězdí Lva a je pozorovatelná po celou noc.

To nejzajímavější se ale bude dít až nad ránem, krátce před východem Slunce. Za svítání se totiž nízko nad obzorem objeví trojice planet: Nejnápadnější bude Jupiter, o něco slabší Merkur a naoranžovělý Mars. Všechny tři planety si budou úhlově nejblíže v neděli 10. prosince. V tento den se vejdou do zorného pole menšího dalekohledu – seskupí se totiž do oblasti o průměru jenom 1,1 stupně. Tedy o něco více než dva kotouče Měsíce. Jediné, co může pozorování zmařit – kromě nepříznivého počasí – je nízká výška celého seskupení nad obzorem. Určitě se proto tento den vydejte na nějaký vyšší kopec s dobrým výhledem do dálky. Planety budou pozorovatelné nejdříve hodinu před východem Slunce, velmi nízko nad východojihovýchodem.

Pokud vám nebude 10. prosince přát štěstí, nezoufejte. Merkur se sice bude přibližovat ke Slunci, takže se jeho viditelnost v průběhu první poloviny prosince zhorší, avšak výhled na Jupiter a Mars se naopak bude zlepšovat. Při hledání všech těles vám navíc pomůže Měsíc. V pondělí 4. prosince jej najdete u Plejád, v neděli 10. a v pondělí 11. prosince navštíví Saturn a v pondělí 18. prosince jej zahlédnete poblíž Jupiteru.

V pátek 22. prosince v 1 hodinu a 21 minut našeho času vstoupí Slunce do znamení Kozoroha. Nastane tak zimní slunovrat a začne astronomická zima. Jako symbolická „vánoční hvězda" a rozloučení s odcházejícím rokem 2006 se v těchto dnech objeví nízko nad jihozápadním obzorem Večernice – tedy planeta Venuše. Pozorovatelná bude jenom krátce po západu Slunce. Ale to vůbec nevadí. Období její nejlepší viditelnosti teprve přijde, ale to už se bude psát rok 2007.