Cassini: prstence Saturnu zanikají
Zveřejněno: Thursday, 08. July 2004, Autor Petr Kubala
|
Sonda Cassini-Huygens učinila ve čtvrtek 1. července brzdící manévr a dostala se tak na oběžnou dráhu kolem planety Saturn. Motor byl zažehnut v 4:36 SELČ a vypnut byl v 6:12 SELČ. Cassini nejdříve „profičela“ mezi prstenci F a G rychlostí 70 000 km/h a poté prolétla ve vzdálenosti 20 000 km od Saturnu. Cassini tak byla nejblíže k Saturnu za celé čtyři roky své mise. Pak se již díky zbrždění dostala na oběžnou dráhu, kde stráví výzkumem planety Saturn a jeho sedmi měsíců (z 31 dosud známých).
V pátek 2.června zveřejnil vědecký tým podílející se na misi Cassini-Huygens teorii o řídnutí prstenců. Podle teorie dochází k srážkám mezi kameny a kusy ledu, jenž prstence tvoří. Při těchto srážkách se materiál rozmělňuje na menší kousky a také se při nich uvolňuje atomový kyslík, jenž se však téměř okamžitě rozptýlí v kosmickém prostoru. Pokud bude k srážkám docházet i nadále (což je velmi pravděpodobné), dojde za asi 100 milionů let k úplnému rozpadu a zániků prstenců. V pátek 2.června byly také zveřejněny první kvalitní snímky měsíce Titan a to ze vzdálenosti asi 340 000 km. Právě na Titanu by měl 10. ledna 2005 přistát modul Huygens, který nese jméno po holandském astronomovi Christianu Huygensovi. Měsíc Titan zajímá vědce především díky své atmosféře, jenž se velmi podobá té zemské v jejím raném období.
Dalším úspěchem sondy Cassini je zjištění kratší doby rotace Saturnu. Jinými slovy den na Saturnu trvá kratší dobu, než když kolem něj počátkem 80. let prolétávaly Voyagery. Cassini změřila délku dne na Saturnu – 10h 45min a 45s, přičemž chyba měření je plus mínus 36 sekund. Sonda Cassini odstartovala 15. října 1997 a její cena je asi 3 miliardy USD. Na misi Cassini-Huygens se podílí USA a 16 evropských zemí-včetně ČR.
Oficiální stránky sondy Cassini-Huygens: saturn.jpl.nasa.gov
|
| |
Hodnocení: 3.6
Hlasů: 5
|
|
