Nabídka
  • Novinky
  • Témata
  • Pošli clánek
  • Vzkazy
  • Archiv
  • Ke stažení
  • Odkazy

  • Sdružení
  • O nás
  • Lidé okolo
  • Stanovy
  • Přihláška
  • Kontakt

  • Další stránky
  • Měsíc
  • Bílý trpaslík
  • Astro-foto
  • Astrosnímky
  • Zdeněk Janák
  • Fotníček
  • KOCA
  • Fotoobčastník
  • Expedice
  • Cassi
  • MeteoAPO
  • HOP
  • CCD Astronomy
  • Planetky
  • Atlas oblaků
  • Domovenka
  • Digitální bublina
  • Deník
  • Live
  • Fotodeník
  • TOP
  • Bouřky
  • Kurz
  • Archiv BT

  • Aktuální snímek Slunce
    Untitled Slunce nebo co ...

    Jasné planetky
                     mag.   
     
    více...

    IYA 2009
    Mezinárodní rok astronomie


    Bude bouřka?
    Zveřejněno: Wednesday, 13. April 2005, Autor Roman Maňák

    Meteorologie Na otázku v názvu článku vám stoprocentní odpověď nedám, ale v několika následujících odstavcích alespoň přiblížím prvky, které jsou poměrně lehce určitelné bez jakýchkoliv přístrojů a které můžou napovědět o tom, zda poblíž místa pozorování vznikne bouřka uvnitř vzduchové hmoty.

    Jak je naznačeno v předchozím odstavci, budeme hovořit pouze o bouřkách uvnitř vzduchové hmoty, tedy nefrontálních. Pro vznik takovýchto bouřek jsou potřebné tři hlavní faktory, a to instabilita ovzduší, dostatečná vlhkost a poměrně vysoká teplota (proto se také tyto bouřky nazývají někdy bouřkami z tepla). Jak tedy poznáme, zda poblíž místa pozorování je zvýšená pravděpodobnost výskytu bouřky?

    Na prvním místě budu jmenovat jev, se kterým se už asi každý setkal. Jistě dobře znáte takový letní den, kdy je vysoká teplota společně s vysokou vlhkostí. Vlhkost je tak vysoká, že se z povrchu těla špatně odpařuje pot a vy se v něm doslova koupete. Takovýto stav ovzduší je pro vznik bouřek velice příznivý, ovšem jen v případě, že je zároveň přítomna instabilita ovzduší.

    Dalším znakem počasí vhodného pro vznik bouřek je výskyt oblaků druhu Cumulus (zkratka Cu). Tyto oblaky se nazývají také konvektivní, protože jsou vytvářeny vysráženou vodní párou, která je výstupnými proudy vynesena do tzv. kondenzační hladiny, tedy hladiny, kde dochází ke kondenzaci páry a tím pádem k jejímu "zviditelnění". A právě existence výstupných proudů se nazývá konvekce. Ale fakt, že na obloze můžeme pozorovat tyto oblaky nízkého patra ještě neznamená, že bouřky vzniknou, ale k tomu se dostanu o něco později. Kumuly jsou zářivě bílé oblaky (základna bývá většinou tmavší až hodně tmavá), které se nacházejí v nízkém oblačném patře. Dělí se na čtyři typy a to Cu fractus ("potrhané" kumuly), Cu humilis (kumuly bez vertikálního vývoje), Cu mediocris (kumuly s mírným vertikálním vývojem) a Cu congestus (oblaky silného vertikálního vývoje). Uvidíme-li tedy na obloze tato oblaka, máme důkaz o tom, že existuje konvekce. (Jak vypadají zmíněné druhy kumulů se můžete podívat na stránce O bouřkách)

    Při takových podmínkách se nejdříve tvoří Cu humilis. Většinou se začíná tvořit v dopoledních hodinách, maxima dosahuje po poledni a večer zaniká. Jsou-li podmínky obzvlášť příznivé, dochází k přeměně Cu humilis na Cu mediocris a posléze i Cu congestus, což už je přímá předzvěst bouřkových oblaků. Tady ale dvě upozornění: Rozhodně ne z každého oblaku Cu congestus se může vytvořit bouřkový oblak (Cumulonimbus) a i pokud se vytvoří, není jisté, že z něj bude bouřka. Každopádně však výskyt zmíněných oblaků signalizuje podmínky vhodné pro její vznik. Ale je tady opět jedno ale. Pokud jsou podmínky pro konvekci velice příznivé může se stát, že dochází k velmi výrazné tvorbě Cu humilis už v brzkých hodinách. Ty se pak mohou slévat a vytvořit poměrně kompaktní vrstvu oblaků Stratocumulus cumulogenitus (cumulogenitus = vyvinutý z kumulů). To pak má za následek zastínění zemského povrchu a ustávání konvekce. Vydatnost konvekce je totiž přímo spjata s tzv. insolací (tedy ozářením zemského povrchu sluncem) a pokud je zemský povrch zastíněn a nedostatečně se prohřívá, dochází k útlumu konvekce či případně až k jejímu úplnému zastavení. A v takovém případě bouřky rozhodně nevzniknou. Rovněž v případě, kdy se kupovitá oblaka sice rozvíjejí, ale mají potrhané vrcholky, které jsou nachýlené ve směru větru, se dá předpokládat, že výskyt bouřky je málo pravděpodobný.

    Opusťme teď oblaky nízkého patra a podívejme se do středního oblačného patra. I zde totiž existují oblaky, které mohou předznamenávat výskyt bouřek a těmi jsou Altocumulus castellanus. Tyto oblaky mohou často připomínat vertikálně vyvinuté kumuly, protože mají rovněž vertikální vývoj. Jsou ale výše než kumuly a často se objevují už zrána, kdy se tak silně vyvinuté kumuly nevyskytují. Přívlastek castellanus se do češtiny dá přeložit jako věžičkovitý či případně cimbuřovitý a skutečně - "výrůstky" tohoto oblaku připomínají jakési věžičky. Vyskytne-li se tento oblak, máme téměř stoprocentní jistotu, že ten den (nejčastěji do tří hodin po objevení se tohoto oblaku) budou v daném místě bouřky. Ac castellanus totiž vzniká při silné vratkosti (instabilitě) středních vrstev troposféry, což je opět velice příznivé pro vývoj bouřek. Někdy můžeme u tohoto oblaku pozorovat též tzv. virgu, tedy srážkové pruhy, které visí z oblaku a nedosahují zemského povrchu. Z tohoto oblaku totiž prší jen velmi zřídka (srážky se většinou při pádu vypařují), a když už, tak jen velmi slabě. Existuje ještě jeden oblak stejného druhu, který předznamenává vysokou vlhkost a instabilitu středních vrstev troposféry a tím je Altocumulus floccus. Připomíná jakési vločky či chumáče. Každopádně není tak spolehlivým ukazatelem jako Ac castellanus.

    A konečně se dostáváme k nejvyšší vrstvě troposféry, kde se vyskytuje cirrovitá oblačnost. I zde se objevují oblaky, které nám můžou napovědět jestli můžeme očekávat bouřky. Tímto oblakem je Cirrocumulus, který připomíná spoustu kumulů ve vysoké výšce. Však jsou taky kumuly obsažené v jeho názvu. Lidově se tyto oblaky někdy nazývají malé beránky a vznikají následkem vlnivých a konvektivních pohybů ve vysokých vrstvách troposféry. Pokud tedy v létě za teplého a vlhkého počasí uvidíte na obloze tyto oblaky, můžeme v dohledné době očekávat vývoj místních bouřek.

    Tím tedy končí článek. Jak bylo napsáno v úvodu stoprocentní odpověď na otázku "Budou bouřky?" vám nedám, ale podle znaků uvedených výše (zvláště zkombinuje-li se jich více) můžete s vysokou pravděpodobností vývoj bouřek očekávat. Ještě jednou připomínám, že jde o místní bouřky z tepla. Frontální bouřky jsou poněkud odlišné a z výše uvedených znaků se jejich příchod většinou (téměř nikdy) nedá určit.

    Tímto článkem bych chtěl zároveň upozornit všechny ty, kteří mají o bouřky a jevy s nimi spojenými zájem, že vznikl projekt, který se bude tímto zabývat. Naleznete jej na adrese bourky.wz.cz.


    Použité zdroje:
    [1] Zverev A.S.: Synoptická meteorológia, Alfa 1986
    [2] Schmidt M.: Meteorológia pre každého, Alfa 1980
    [3] Průvodce bouřkovou oblačností pro pozemní pozorovatele, bourky.kvalitne.cz, Tomáš Psika 2002

     
    Hodnocení článku
    Hodnocení: 3
    Hlasů: 8


    Ohodnoťte tento článek:

    Špatný
    Obyčejný
    Dobrý
    Velmi dobrý
    Výborný



    Možnosti

    Vytisknout stránku  Vytisknout stránku

    Poslat tento článek známým  Poslat tento článek známým


     

    Cesnet Astronomie.cz - APO - Vesmír jen pro vás PHPNuke

    © APO 2002-2008, veškeré materiály lze přebírat pouze se svolením autora a uvedením patřičné citace. Děkujeme.
    Tyto stránky provozuje občanské sdružení Amatérská prohlídka oblohy.