Subramanyan Chandrasekhar, jehož vidíte na obrázku, se narodil 19.10.1910 v Lahorne v Indii. Jeho první "školou" byl domov, kde jej učili rodiče. Později, v letech 1922 až 1925, studoval na Hindu High School. V letech následujících pak na Presidency College, kde v červnu 1930 získal titul bakalář. Roku 1933 pak v Cambridge získal titul Ph.D. Nebudu zde vypisovat další školy, kde se Chandrasekhar pohyboval a raději se budu zabývat tím, čemu se věnoval a musím předeslat, že toho stihnul opravdu hodně.

V letech 1929-1939 se zabýval hvězdnou strukturou a taky teorií bílých trpaslíků, k čemuž se ještě vrátím. Mezi léty 1938 a 1943 jej zajímala hlavně hvězdná dynamika a poté až do roku 1950 například teorie hvězdných a planetárních atmosfér. V obodbí od roku 1952 do roku 1961 se věnoval především hydromagnetické a hydrodynamické stabilitě. Ještě později se pak zabýval například obecnou teorií relativity a relativistickou astrofyzikou nebo třeba teorií černých děr. Oblastí jeho zájmu však bylo ještě více a jelikož dosáhl výrazných výsledků, není se čemu divit, že mu bylo v prosinci 1983 uděleno ocenění nejvyšší - Nobelova cena a to za studium struktury a vývoje hvězd.

Ti z vás, kteří se astronomií zabývají trochu více než jen tak, že se občas podívají na oblohu, jistě někdy zaslechli termín Chandrasekharova mez. Ano, tušíte správně, má to souvislost právě se Subramanyanem Chandrasekharem. Ten totiž hned na počátku své vědecké kariéry v roce 1930 odvodil horní hranici pro hmotnost bílého trpaslíka, extrémně husté hvězdy o velikosti srovnatelné s naší Zemí. Tato hmotnost, Chandrasekharova mez, má velikost 1,4 hmotnosti Slunce. Pokud by bílý trpaslík překročil tuto hodnotu, pak tíha horních vrstev překoná tlak degenerovaného plynu a bílý trpaslík se zhroutí v ještě hustější a menší objekt - neutronovou hvězdu.

Subramanyan Chandrasekhar zemřel 21.8.1995. Jeho jméno však zůstává mezi astronomy stále živé a na jeho počest byla pojmenována jedna z velkých družic NASA. Tato X-ray observatoř dostala "předběžné" jméno AXAF (Advanced X-ray Astrophysics Facility). NASA ale vyhlásila soutěž o nejlepší pojmenování družice a vyhrál přiléhavý název Chandra. Družice byla vypuštěna 23.7.1999 a od té doby nám poskytla obrovské množství informací o oblastech ve vesmíru, kde se odehrávají děje, v nichž figurují vysoké energie. Stránky družice naleznete zde.