Jeho znovuobjevení si letos připsal na své konto vyhledávací program LONEOS. Brian A. Skiff z Lowellovy observatoře odelslal do MPC 15. října pozice planetky s jasností přibližně 15 mag. Timothy B. Spahr identifikoval dráhu s pozicemi LINEAR a NEAT ze srpna a září tohoto roku, a poté, co se objekt objevil na NEO Confirmation Page se jej podařilo ještě rychle potvrdit J. Youngovi z Table Mountain Observatory. Podle spočtených orbitálních elementů pak již bylo zřejmé, že se jedná o ztraceného Hermese (přestože se do výpočtu dráhy ještě nedaly zahrnout pozice z roku 1937 - Hermes od té doby vykonal již 31 oběhů okolo Slunce).

Dráhu Hermese se nakonec podařilo navázat na pozorování z roku 1937 (byť největší rezidua mezi pozorovanými a vypočtenými polohami dosahují až 76 vteřin) pomocí softwaru Sentry z JPL, sloužícího k výpočtům blízkých setkání s planetkami v budoucnosti. Tentokrát byl ale použit v opačném smyslu - na základě pozorování Hermese z letošního roku byly vypočteny možné geometrie průletu v roce 1937 - z nich pak byla vybrána ta, která nejlépe odpovídala pozorovaným datům z daného průletu.

16. října pak A. S. Rivkin a R. P. Binzel z MIT pořídili jeho spektrum v oboru 0,8 - 2,5 mikronů pomocí 3-m NASA Infrared Telescope Facility. Charakteristiky ve spektru ukazují na planetku třídy S. Za předpokladu albeda 0,24 a absolutní magnitudy H=17,5 pak odvozují průměr planetky na 0,9 km.

A nejlepší na konec: v IAUC 8227 oznamují J. L. Margot z University of California, M. C. Nolan, V. Negron, A. A. Hine, D. B. Campbell, a E. S. Howell z National Astronomy and Ionosphere Center, L. A. M. Benner, S. J. Ostro a J. D. Giorgini z JPL a B. G. Marsden z MPC svá pozorování Hermesu pomocí radioteleskopu v Arecibo (na 2380-MHz, 12,6-cm) z 18. a 20. října. Jejich obrázky (v režimu vzdálenost-dopplerovský posun) ukazují dvě oddělené komponenty zhruba stejné velikosti, jejichž vzdálenost byla 18.2 října 150 m (na 1,5 Hz) a 20.1 října 600 m (na 0,7 Hz). Předběžný odhad velikosti obou komponent je 300-450 m a horní limit rotační periody obou je 13-21 hodin. Zatím se zdá (i když to vyžaduje ještě potvrzení), že jde o oboustranně vázaný systém (obě tělesa k sobě neustále přivrací tu samou tvář)- mezi blízkozemními bináry ojedinělá záležitost.