Amatérská prohlídka oblohy - Štědrý večer nastal...dalekohled přichystal

Ne. Autor článku se nezbláznil. Alespoň ne pokud jde o název článku. Na Štědrý den asi nebude pozorovat nikdo, ale období mezi svátky je jistě dobré si zpestřit nějakou procházkou a pohledem na krásnou zimní oblohu. Navíc v této době tráví mnoho lidí pobytem na horách, kde je to s přesvětlenou oblohou přece jen trošku lepší než ve městě.

Ideálnímu pozorování však bude bránit svým svitem Měsíc. Dne 26.prosince nastane úplněk. Na Štědrý den vychází Měsíc ve 14:03 SEČ a zapadá v 6:13 SEČ. Dne 26. prosince vychází v 15:24 a zapadá v 8:21. Ideální k pozorování se tak jeví období kolem Nového roku. Na Silvestra vychází Měsíc až těsně před jedenadvacátou hodinou.

Planety:

Z planet budou na vánočním nebi kralovat vskutku symbolické planety – Jupiter a Saturn. Právě konjunkce Saturnu („židovské hvězdy“) a Jupiteru („královské hvězdy“) byla pravděpodobně „betlémskou hvězdou“ , která věstila narození Ježíše Krista.
Jupiter vychází až v druhé polovině noci. Dne 25.prosince vychází v 1:10 SEČ a zapadá ve 12:22 SEČ. Na Silvestra pak vychází v 0:50 a zapadá kolem 12:00 SEČ.
Saturn bude naopak kralovat po celou noc. Dne 25.prosince vychází již v 17:34 a zapadá v 9:30 SEČ. Na Silvestra vychází v 17:08 a zapadá v 9:05 SEČ.
K pozorování obou planet je nevhodnější alespoň menší dalekohled. Již dalekohledem o průměru 60 mm (vycházím z vlastní zkušenosti) spatříte čtyři největší měsíce Jupiteru (Io, Europa, Ganymed a Callisto) a pochopitelně krásné prstence Saturnu. Dalekohledem můžete také spatřit měsíc Saturnu - Titan. Právě na Titanu přistane počátkem příštího roku pouzdro Huygens, které se na Boží hod odpoutá od sondy Cassini.

Hvězdy:

Na zimní obloze by jste neměli opomenout nejjasnější hvězdu oblohy - Sírius. Hvězda září na obloze velmi jasně především proto, že je velmi blízko – něco přes osm světelných let. Sírius se nachází v souhvězdí Velkého psa (někdy se jí říká psí hvězda) a dne 25. prosince vychází v 19:50 SEČ a zapadá krátce po páté hodině ranní.
Dalším zajímavým objektem je Orionův pás, který na obloze jistě nepřehlédnete. Je tvořen třemi jasnými hvězdami a právě díky němu patří Orion k souhvězdím, jenž na obloze poznáte okamžitě. Pas tvoří zleva : hvězda Alnitak (1,7 mag), uprostřed je to Alnilam (1,6 mag) a napravo Mintaka (2,2 mag). Všechny tři hvězdy jsou modrými veleobry. V souhvězdí Orionu by jste si mohli ještě povšimnout červeného veleobra – hvězdy Betelgeuse (0,4 mag), která je od nás vzdálená 587 světelných let. Souhvězdí Orion vychází kolem 17. hodiny a zapadá kolem šesté hodiny ranní.
V souhvězdí Velryby je zajímavou hvězdou Mira, která je od Země vzdálená 130,5 světelného roku a je dlouhoperiodickou proměnnou hvězdu. Její jasnost se pohybuje od 3 do 9 mag. Podle ní je nazvána i část proměnných hvězd – Miridy. Mira Ceti vychází kolem 14:20 a zapadá krátce před druhou hodinou ranní. K jejímu pozorování je dobré použít alespoň menší dalekohled.

Mlhoviny:

Nejslavnějším a nejkrásnějším zástupcem mlhovin na zimní obloze je jistě M42 v Orionu. Její jasnost je asi 4 mag, takže ji lze spatřit již pouhým okem. Mlhovina je dosti hustá – v určitých místech až 10 000 atomů na centimetr krychlový.

Hvězdokupy:

Stejně jako je M 42 slavná mezi mlhovinami je M45 slavná mezi hvězdokupami. Tato otevřená hvězdokupa je spíše známá pod označením Plejády nebo Kuřátka. Okem lze spatřit šest hvězd hvězdokupy. Pokud máte skvělé pozorovací podmínky a stejně skvělý zrak, můžete spatřit až deset hvězd. Plejády se nachází v souhvězdí Býka.
Další jasnou hvězdokupou je v souhvězdí Raka - M44, která je také známá pod vlastním jménem – Jesličky. Okem spatříte mlhavý obláček a dalekohledem i jednotlivé hvězdy.

Pokud vás žádný z typů nezaujal anebo vám jejích počet nestačí, vezměte nějakou mapu oblohy a vyberte si sami dle své chuti. K výběru těch nejslavnějších objektů nepotřebujete žádný velký atlas – postačí i obyčejná otočná mapka oblohy, kterou dostanete na kterékoliv hvězdárně za pár korun.

Vesele Vánoce, šťastný nový rok a jasnou oblohu přeje

PK