Po vícerých pokusech o snímek Jupitera, bylo mým už déle trvajícím cílem, vyfotit přechod galileovského měsíce nebo jeho stínu přes kotouč Jupitera. 9. září se vyskytla konstelace, kdy přes kotouč Jupitera měly přecházet měsíce rovnou dva, a to i jejich stíny.
Nejprve jsem nastudoval časy přechodů na simulátoru Jupiteru Galiléo. Přecházet měl měsíc Ganymédes a Io. Zároveň s měsíci se měl na kotouči Jupitera objevit i stín měsíce Io. Rozhodl jsem se fotit v půlhodinových intervalech od 20.30 hod. do 21.30 hod, tedy 3 série snímků.
Použil jsem svůj menší dalekohled Mak 127 (větší Dobson 254 není na video bez Poncetovy plošiny, kterou vyrábím už snad rok, vhodný), který mám umístěný na paralaktické montáži EQ MON 2, bez motorických pohonů. Natáčel jsem video ve formátu AVI, kompaktním fotoaparátem Canon Powershot A430, které jsem následně zpracovával ve VirtualDubu, Registaxu, Photoshopu a Photofilteru. Pohon a udržení Jupiteru v zorném poli jsem zajišťoval pouze ručně.
Nakonec se mi podařilo zachytit vlastní měsíc Ganymedés a stín měsíce Io. Vlastní měsíc Io jsem přes veškerou snahu z obrázku nedostal. Výsledek mého snažení jsem se pokusil uspořádat do přehledu, ve kterém je i porovnání se simulátorem Galiléo. Myslím, že polohy měsíců docela pěkně odpovídají:
Po delší době, za špatného počasí, kdy se nedalo pozorovat, jsem znovu „oprášil“ tato starší videa a pokusil se o jejich nové zpracování. K mému překvapení jsem zjistil, že kromě GRS je viditelná ještě jedna skvrna menší a po konzultacích na Astrofóru a prohlídce archívu ALPO, jsem dospěl k názoru, že se jedná o RS Junior. Na přiložených obrázcích je snad docela dobře zřetelná:
Myslím, že nakonec tato moje fotografická „invaze“ byla docela úspěšná, jen mě mrzí, že nebyl vidět vlastní měsíc Io. Takže snad se to podaří někdy příště, aspoň má člověk další cíle!
