8. listopadu 2003
16:26
Slunce zapadá za vzdálený severozápadní obzor a na opačné straně se objevuje téměř úplňkový Měsíc. Jeho vzdálenost od Země v tomto okamžiku činí asi 406 tisíc kilometrů, za pouhé dva dny se totiž ocitne v odzemí. Nad Českou republikou je možná jasno a možná zataženo, každopádně meteorologická předpověď, kterou v 17.55 odvysílá na prvním programu Česká televize, bude více než věrohodná, téměř stoprocentní.

8. listopadu 2003
23:17
Všechno začne v posledních minutách soboty osmého listopadu. Kdybyste se v tomto okamžiku nacházeli na severozápadní okraji měsíčního disku (z pohledu kosmonauta, při pohledu ze Země "vlevo nahoře"), čekalo by vás skutečně hodně pozoruhodné představení. Asi dva stupně velký, zcela temný kotouč planety Země by se začal pomalu zakusovat do čtvrtinového, ale nádherně zářícího slunečního disku. A navíc! Okraj obřího vesmírného stínítka, tedy planety Země, by ozdobil oranžový pruh slunečního světla zakřiveného v zemské atmosféře.

Ovšem jelikož stojíme rovnýma nohama na Zemi, nebude na tváři úplňkového souputníka ze začátku patrné nic zvláštního... Určitě až do půlnoci budeme sledovat "obyčejný" úplněk a jen málokdo by řekl, že se děje něco mimořádného. Polostínové zatmění Měsíce je totiž více než nenápadné.

9. listopad 2003
0:09
Měsíc se prakticky ponořil do zemského polostínu, tedy prostoru, ze kterého Země zakrývá část Slunce. I když na celý měsíční kotouč stále ještě dopadá alespoň trocha slunečního světla, při pečlivém pohledu si určitě všimnete, že k jisté změně na pleti našeho souseda skutečně došlo: Jinak rovnoměrně osvětlený měsíční disk, který zdobí tmavší skvrnky lávových moří a drobná světlá okolí největší kráterů, najednou ztratil tak známou symetrii. Celá levá horní část Měsíce bude zřetelně temnější. A možná si v tomto okamžiku také položte jednu dost podstatnou otázku: Proč vlastně k zatmění Měsíce nedochází při každém úplňku? Vždyť v té době se přece Měsíc pokaždé dostává na spojnici Země-Slunce! Důvod je prostý. Měsíc se totiž stínu naší planety většinou vyhne. Jednoduše ho buď "nadleze" a nebo "podleze". Na spojnici Země-Slunce se pak ocitne pouze výjimečně, nanejvýš třikrát v jednom kalendářním roce. Ostatně ze stejného důvodu nenastává při každém měsíčním novu zatmění Slunce.

9. listopadu 2003
0:32
Hodinu po vstupu Měsíce do zemského polostínu začne ta nejmalebnější část celého podivuhodného úkazu. Opět vlevo nahoře, objeví se na měsíčním disku plný zemský stín – tedy oblast, ze které není patrný ani kousek slunečního disku. Prvním, velkým kráterem, který se dočasně ponoří do úplné tmy, bude Aristarchus, jehož okolí je v podobě světlé skvrnky patrné i při pohledu malým triedrem. Kráter Aristarchus a vlastně i nejbližší okolí je skutečně nepřehlédnutelné – světlou skvrnu lze dokonce snadno rozeznat i na neosvětlené straně Měsíce, při delikátním popelavém svitu nebo v průběhu úplného zatmění Astronomové jsou dnes přesvědčeni, že útvar vznikl asi před čtyřmi miliardami roků současně s Mořem dešťů. Později zde došlo k prolomení měsíční kůry a mohutný proud lávy zde vymlel dlouhé a hluboké Schröterovo údolí. Stručně řečeno, částečné zatmění Měsíce bude od půl jedné v noci v plném proudu.

9. listopadu 2003
0:55
V následujících minutách budeme sledovat -- samozřejmě pokud nám to pěkné počasí dovolí – jak v plném zemském stínu mizí jeden kráter za druhým. Pár minut po tři čtvrtě na jednu zmizí nápadný Kepler v Ocánu bouří, jenom o něco později bude následovat i Koperník. Kráter Koperník vznikl asi před osmi sty miliony roky, tedy poměrně nedávno, a jeho průměr činí o něco více než devadesát kilometrů. On samotný tedy nemůže být bez dalekohledu viditelný. Nápadná je však rozsáhlá soustava světlých paprsků – materiál z hlubších vrstev, který byl odkryt při pádu planetky, jež dala za vznik samotnému kráteru. Povrch měsíčních moří totiž díky slunečnímu větru, kosmickému záření a neustálému bombardování mikrometeority pozvolna tmavne. Nejsvětlejší oblasti jsou proto ty, kde byl zčernalý povrch "omlazen" odkrytím hlubších vrstev nebo kde byl překryt materiálem vymrštěným při explozi. Podobnou ozdobu proto mají i jiné mladé krátery – například Aristarchus, Kepler a Tycho.

9. listopadu 2003
1:20
Ruku v ruce s neúprosně tikajícími hodinovými ručičkami pojedou i kolečka dobře promazaného a zcela jistě nezadržitelného soukolí nebeského orloje. Asi deset minut před půl druhou se v plném zemském stínu ztratí celá horní polovina měsíčního disku. Úplněk tak nabude tvaru velmi zvláštního korábu, jehož horní polovina bude zbarvena do oranžova, zatímco spodní do stříbrna. Panečku to pode podívaná!

9. listopadu 2003
1:34
V této chvíli se do zemského stínu ponoří nápadný Tycho, přezdívaný též Paprskový král. Vznikl zhruba před sto miliony roky a měří v průměru 85 kilometrů.

9. listopadu 2003
2:07
Při pohledu z Měsíce je sice Země veliká dva stupně, ale Slunce za ni nikdy úplně nezapadne! Pokud se totiž nachází za Zemí, pak se Slunce změní v oranžový oblouček a nebo dokonce prstýnek světla lomeného zemskou atmosférou, která funguje jako ohromná čočka. Budoucí kosmonauti v době úplného zatmění zahlédnou i rozsáhlejší modrý prstenec rozptýleného slunečního světla. Proto je Měsíc v době úplného zatmění docela pohodlně viditelný -- někdy je velice nápadný a kouzelně obarvený, jindy je patrný jen stěží. Zcela temný zemský stín by na Měsíc dopadal jen tehdy, kdyby Země byla stejně mrtvá jako náš měsíční přítel. Ve dvě hodiny a 7 minut středoevropského času prostě začne úplné zatmění Měsíce. A navíc, na obloze, dokonce i v těsné blízkosti měsíčního disku, objeví se celá řada hvězd: Asi čtvrt stupně od levého okraje najdete dvě hvězdy osmé velikosti, půl stupně pod spodním okrajem se ocitne sigma Arietis. A pozor! Kolem čtvrt na tři zmizí u severního (horního) okraje jedna bezejmenná hvězda sedmé velikosti. Normálně by nebyla poblíž úplňkového disku vůbec zřetelná, ale takhle... Znovu se objeví, na pravé straně těsně před třetí hodinou.

9. listopadu 2003
2:15
Jaký bude mít zatmělý Měsíc zabarvení? V závislosti na zanoření Měsíce do kuželu zemského stínu, ruku v ruce s aktuálním stavem oblačnosti, zaprášení i dalších, nevypočitatelných faktorech, mývá tehdy nejrůznější podobu. Někdy je cihlově červený a s nápadně světlým okrajem připomíná diamantový prsten. Tak tomu bylo například v listopadu 1993. V extrémních případech však může být zatměný disk měděný či oranžový a nebo tak tmavý, že si ho na obloze ani nevšimnete. To se stalo například po impozantní explozi mexické sopky El Chichon v roce 1982. Ohromné množství prachu tenkrát zásadním způsobem snížilo průhlednost zemské atmosféry a Měsíc během úplného zatmění prakticky zmizel z oblohy. Kdo ho nesledoval během vstupu do plného stínu, měl dokonce nezvyklé potíže s jeho lokalizací. Vše se vrátilo do normálu až po několika rocích, kdy byl sopečný prach spláchnut zpět do moře. Každopádně v tomto okamžiku už to budeme vědět více než jistě, osobně typuji na nápadnou oranžovou barvu.

9. listopadu 2003
2:25
Měsíc se tentokrát do plného zemského stínu příliš nezanoří. Proto bude jeho jižní část zřetelně světlejší, než severní. Dokonce si budete moci všimnout, jak se nejnápadnější část postupně přesouvá ze spodního okraje směrem doleva nahoru. Jo, bude to skutečně úžasná podívaná...

9. listopadu 2003
2:30
S názorem, že k zatmění Měsíce dochází při vstupu do zemského stínu, přišel už řecký filozof Anaxagoras před dvěma a půl tisíci roky. Tyto úkazy přitom dokázali docela spolehlivě předpovídat už Chaldejci z oblasti dnešního Iráku někdy v době kolem šestého století před naším letopočtem. Přesně popsat průběh celého zatmění, s odchylkou jen několik desetin sekundy, však dokážou astronomové teprve poslední století. Proto si můžeme dovolit říci, že velké finále v podobě úplného zatmění Měsíce, skončí o půl třetí, kdy na levý okraj měsíčního disku poprvé dopadnou sluneční paprsky. Následující hodinu a půl budeme sledovat polostínové zatmění.

9. listopadu 2003
4:00
Tak, jak se bude zvětšovat Slunce přímo osvětlená část Měsíce, objeví se znovu v "plné kráse" všechny krátery. Přesně ve tři hodiny to bude Tycho,ve 3:09 Kepler a kolem čtvrt na čtyři i Koperník.

9. listopadu 2003
4:04
Skončí částečné zatmění a zhruba hodinu a půl bude pokračovat zatmění polostínové. Na obloze kromě Měsíce najdete i Saturn v Blížencích a především jasný Jupiter v souhvězdí Lva. Dobré ráno!

PS: Další, ale rozhodně ne tak hezké, zatmění Měsíce nastane 4. května 2004.