Prvně bych tedy něco řekl k systému sběru dat a jejich vyhodnocování. Hlášení do našeho projektu jsou přijímány na formulářích, dříve denních, dnes už měsíčních. Od pozorovatelů nejsou vyžadovány, takže kdo pošle ten pošle.Takový systém sice zkresluje absolutní počty o napozorovaných jevech, nezkresluje však poměry napozorovaných jevů (jistě trochu ano, protože nepošlou spíš méně zkušení pozorovatelé). Dále je potřeba říct, že v září došlo k organizačním změnám ve vedení projektu a změně některých sledovaných údajů. V celkové statistice jednotlivých jevů proto může být malinko zkreslen halový sloup (HP), který byl před zářím brán horní i dolní dohromady, dnes se už rozlišuje. Ve statistice jsem tedy od září do HP započítal jen horní, neboť samostatný spodní je spíš vyjímkou. Dále jsme si od září začali všímat kolik bylo pozorovacích dnů v měsíci a jaký byl poměr jevů u Slunce a u Měsíce. Tyto grafy jsou tedy jen za poslední měsíce a berte je spíš jako ukázku jak si to představujeme v příštím roce.

Co tedy ze statistik plyne? Velice pěkně jde vidět jak souvisí počet cirkumhorizontálního oblouku (CHA) s výškou Slunce nad obzorem. Maximum jeho výskytu je v červenci, neboť v tuto dobu nastává letní slunovrat a jsou proto nejpříhodnější podmínky. Dále je docela překvapujícím zjištěním, že velké halo je opravdu velice vzácným jevem – pouze jeden výskyt. Jistě si říkáte, že velké halo jste určitě viděli častěji než 1x za rok. Ano, ale nejspíš se jednalo s supralaterální oblouk (SLA) který je mnohem častější. Jak oba jevy rozlišit najdete ve zpravodaji Parhelium 2. Na grafu závislosti výskytu CZA na SLA se nám také pěkně ukazuje to, že SLA bývá často pozorován společně s CZA – grafy mají kromě jednoho měsíce společný vzestup a sestup.

Grafy počtů jevů v měsíci a počtu jevů na pozorovatele moc zajímavé nejsou, zajímavější ovšem je, když se na následujícím grafu dají do souvislosti. Je z něj patrné jak v chladnějších měsících roku roste průměr jevů na pozorovatele. Vysvětlení je jednoduché – v chladnějších měsících se „slabším“ pozorovatelům moc nechce pozorovat a tak hlášení odesílají hlavně naši „skalní pozorovatelé“. Jedinou vyjímku z tohoto trendu tvoří sedmý měsíc, to však jde vysvětlit příchodem dovolených.

Z velice krátkého úseku grafů pozorovacích dnů v měsíci a poměru jevů S/M lze zatím těžko něco s jistotou vyvozovat, ale lze si povšimnout jak ubývá pozorovacích dnů s přicházející zimou a jak oproti říjnu přibylo jevů u měsíce, což jde opět vysvětlit prodlužováním noci.

A co dělat pokud se chcete do našeho projektu také zapojit? Stačí si stáhnout pozorovací formuláře a vyplněný formulář odeslat na mail pozorovanihal@seznam.cz a to vždy nejpozději do desátého dne v následujícím měsíci.