Amatérská prohlídka oblohy - Medard versus okurková sezóna

V posledních dnech se k nám vrátilo konečně to pravé, nefalšované léto a s ním i tak zvaná okurková sezóna. A to do slova a do písmene. Nejenže mi byl včera servírován salát z prvních letošních salátových okurek, vypěstovaných na malé pražské zahrádce mým švagrem, ale i při pohledu na radarová data za posledního půl dne, jsem musel konstatovat, že prostě „zdechl pes“. Nic se neděje a jsem tomu svým způsobem i rád. V práci se všichni paříme a nadáváme, jak je teď ve městech nesnesitelně, ale v podstatě jsme rádi, že to ošklivé medardovské počasí je už, doufejme na dobro, pryč.

Je zvláštní, že ona v tolika pranostikách obemílaná čtyřicetidenní nadvláda Medarda, skutečně kalendářně končí 18.7. Možná je to náhoda, možná zásah „shora“, ale pravé léto se do střední Evropy dostavilo právě o minulém víkendu, tj. 17./18.7.

V době okurkové sezóny, jak známo, právě novinářům a všemožným jiným pisálkům či poetům docházejí z nenadání témata. Prostě není o čem psát. Rozhodně to ale nebude tím, že by se nic nedělo, i když je pravda, že je většina lidí na dovolených. Pravou příčinu lze nejspíš hledat v tom, že volnomyšlenkáři spíše než za psacím stolem sedí v nejrůznějších hospůdkách, zahrádkách a venkovských putykách, usilovně rozmýšlejí a usrkují lahodný zlatavý český mok a to v množství přímo úměrném součinu faktoru otrlosti konzumenta a venkovních teplot. Jenže z dlouhého posedávání v tomto parnu leze pivečko zatraceně rychle do hlavy (jak všichni dobře víme ) a nastupující únava pak velmi razantně utne jakékoli myšlenky a následné touhy hodit je na papír. Následující den je počasí na chlup stejné a stejný průběh má i umělcův denní program. Jenže ponechme stranou problémy bohémů a zkusme se zamyslet, co se to vlastně děje v takových dnech s počasím? A jak je možné, že si počasí s námi dokáže tak sakramentsky pohrávat. Měsíc je ošklivo a chladno, že nevíme, jestli si nemáme na cestu do práce obléci zimní bundu, neboť ranní teploty klesají k 8°C, a po té najednou jako když utne, nastoupí spalující slunce a tropická vedra.

Medardovské počasí je skutečným fenoménem střední Evropy, podobně jako tzv. vánoční obleva či babí léto. V meteorologické terminologii mají tyto pojmy již dávno své místo a to díky zejména různým pranostikám. Odborně však jsou tyto odchylky od normálního průběhu počasí nazývány singularitami, což jsou „poměrně pravidelné výrazné odchylky denních hodnot meteorologických prvků od jejich shlazeného průměrného chodu v dané části roku, podmíněné zvýšeným výskytem určitých povětrnostních situací v dané geografické oblasti“. Medard (medardovské počasí) je pak, dle odborného výkladu, „chladnější počasí s velkou oblačností a srážkami v červnu, popř. začátkem července ve střední Evropě, které poměrně značně kontrastuje s počasím předchozího období. Toto počasí je vyvoláváno dlouhotrvajícím přílivem (advekcí) mořského polárního vzduchu z Atlantiku do evropského vnitrozemí. Studený mořský vzduch neproniká nad přehřátý kontinent plynule, ale příliv je postupný, po vlnách, které jsou odděleny přestávkami se slunečným počasím“. Toho však bývá jako šafránu a když už se náhodou dostaví, netrvá déle než 3 dny, dokud nedorazí další studená fronta. Uplakané počasí s přílivem studeného vzduchu pak pokračuje v neztenčené síle.

Medarda neboli tzv. medardovskou cirkulaci, způsobuje tlaková níže operující v prostoru mezi Islandem, Británií a jižní Skandinávií. Tento sektor mají tlakové níže velice rády a počasí, které následkem jejich přítomnosti panuje nad střední Evropou, je odborně nazýváno jako západní cyklonální situace (Wc).

Západní cyklonální situace (obr. 1) se vyznačuje výrazným vlivem Atlantského oceánu (tlaková výše je zatlačena zpět k Azorským ostrovům) na evropské počasí. Pohyb frontálních systémů řídí tlaková níže, která se pohybuje z oblasti Islandu nad jižní Skandinávií. Je-li tato níže hluboká, rychlost větru dosahuje značných rychlostí. Rychle postupující fronty bývají doprovázeny výraznou oblačností zasahující od Skandinávie přes střední Evropu často až do Středomoří. Čím blíže ke středu tlakové níže, tím je oblačnost mohutnější a srážková činnost intenzivnější. Na návětrných svazích Krušných hor jsou srážky silnější, naopak na závětrných svazích hor jsou srážky slabší. Fronty se při západní cyklonální situaci pohybují dosti rychle (teplá fronta kolem 40 km/hod., studená fronta až kolem 80 km/hod.).

obr. 1: Medardovská cirkulace

Pojem „okurková sezóna“ nepatří mezi tzv. singularitní pojmy, ale jistou singularitou jistě je. Spíše než lidová meteorologie vyplodily tento výraz asi novináři. Mé úvahy v úvodu tohoto článku, jak k němu mohli dojít, jsou určitě hodně blízko pravdy. Možná by se ale o tom dalo spekulovat, kdo ví.

Pro nás meteorology je však důležité zjištění, že ráz počasí při „okurkové sezóně“ patří k nejčastějším povětrnostním situacím a obvykle vzniká z výběžku azorské anticyklony. Ten pronikne často daleko na sever, kde se od něho oddělí jádro vysokého tlaku (viz obr. 2). To zabraňuje pronikání frontálních poruch do střední Evropy. Sestupné vzduchové proudy v oblasti tlakové výše jsou nevhodné pro vznik oblačnosti, a proto při této povětrnostní situaci, kdy střed tlakové výše leží v blízkosti našeho území, můžeme očekávat slunné a teplé počasí. Nápadné zvýšení četnosti této situace je v létě a na podzim. Zvláště v srpnu, září a říjnu je téměř 20 % dnů ovlivněno tímto typem. Na celém území se projevuje silný vliv místních orografických poměrů. V teplém ročním období se srážky vyskytují jen ojediněle, a to v podobě bouřek. Na horách jsou za této situace vždy kladné teplotní anomálie, v nížinách, zvláště v zimě, jsou často odchylky záporné (inverze).

obr. 2: anticyklona ve střední Evropě způsobující tzv. počasí „okurkové sezóny“

Letošní ráz počasí je jistě výstřelkem přírody a ke klasickým představám o ideálním létě má hodně daleko. Uvidíme co přinese srpen, ale soudím, dle vrzání mého pravého kolene, že velkého zlepšení se nedočkáme. Přesto ale můžeme doufat. Mé koleno není předpovědní vědma a rozhodně není neomylné. Ruku do ohně bych za něj nedal. Letošní ráz počasí mu moc nesvědčí a mimo to má jistě negativní vliv na marže provozovatelů koupališť. Zemědělci však plesají. Letošní úroda obilovin má být údajně mimořádná. Tak aspoň něco. Možná, že nám letošní svatý Medard přinese, kromě klimatických rozpaků, také nižší ceny chleba. Osobně o tom ale pochybuji.

zdroj: Klimatické poměry České republiky
(http://www.geogr.muni.cz/vyuka/FyzGeogrCR/klima.html)