Amatérská prohlídka oblohy - Smrt(d)ící mlha aneb není smog jako smog

V článku „Fenomén zvaný mlha“ se autor zmiňuje mimo jiné o tzv. městských mlhách, které souhrnně označuje slovem smog. Dovolím si tuto problematiku trochu rozvinout. Fakt, že smog je mlha nebo že souvisí vždy se vznikem mlh není totiž úplně správný. Takže zaprvé, co je to smog? Tento pojem vznikl spojením dvou anglických slov (smoke = kouř, fog = mlha), jeho původní význam označoval mlhu znečištěnou kouřem. V současnosti se však všeobecně přijímá, že slovo smog prostě označuje zvýšené koncentrace škodlivých látek v ovzduší.

Je smutnou pravdou, že tento termín se používá převážně v souvislosti s lidskou činností. Charakteristickým výskytem smogu jsou totiž městské aglomerace a průmyslová centra. Zkrátka a dobře, člověk, ač inteligentní, tak přece ne rozumný, bojuje proti čistotě ovzduší na všech frontách. Několik desítek let po katastrofě v Londýně, o které ještě bude řeč, se mu podařilo s rozvojem své činnosti vyvinout nový typ smogu a na obzoru se objevil další hřebík k zatlučení do rakve lidstva. Vraťme se ale k meteorologii: семена чиа купить

První typ smogu se nazývá londýnský. Setkáme se s ním především v zimních měsících a je doprovázen výskytem mlhy a tzv. teplotní inverzí, kdy studená vrstva vzduchu působí jako poklička hrnce, která brání rozptylu emisí do vyšších vrstev atmosféry. Tento smog se vyskytuje, zjednodušeně řečeno, všude tam, kde dochází k intenzivnímu spalování fosilních paliv, především uhlí, a kde se ve vzduchu nachází velké množství oxidů síry, uhlíku a prachu. Svou neblahou proslulost si vysloužil v roce 1952 v Londýně. Tehdy, 4. prosince, zahalila britskou metropoli hustá mlha, což není, jak vědí čtenáři sira A.C.Doyla, nic neobvyklého, a vzhledem k inverzi tento stav trval několik dní. Protože se topilo, jak v továrnách, tak v domácnostech, výhradně uhlím, často s vysokým obsahem síry, brzy se ulice naplnily odporným dusivým smogem, a to v takové míře, že se odpoledne muselo svítit. Londýňané si, když to přeženu, vytvořili obrovskou plynovou komoru. Mezi oběťmi nebyli pouze staří a nemocní, ale i lidé středního věku a bohužel také mnoho dětí. Oficiálně zemřelo na následky smogu okolo 4000 lidí, avšak lékařské údaje hovoří až o dvoj až trojnásobku mrtvých.
Oproti tomu fotochemický smog s mlhou naprosto nesouvisí, vzniká hlavně v létě a proto se mu též říká letní smog. Vzniká především v důsledku velmi silného automobilového provozu, známé jsou např. fotografie nejasně zakaleného Los Angeles či Mexico City. Zplodiny z výfuků aut (oxidy dusíku, těkavé uhlovodíky, kyslík) vytvářejí v rozpálených ulicích velkoměst zajímavou jedovatou směs. Dochází k různorodým chemickým reakcím, jehož důležitou součástí je sluneční záření, respektive jeho UV složka. Jedním z kritických jevů je pak vývoj přízemní vrstvy ozónu. Mnozí lidé, kteří slyšeli o škodlivosti ozónových děr a nedostatku ozónu by se patrně zaradovali, bohužel však k radosti není pražádný důvod. Ozón nacházející se ve stratosféře, který je tak důležitý pro odstínění tvrdého UV záření dopadajícího na Zemi, se v troposféře chová jako nelítostný zabiják. V o něco větší koncentraci dráždí oči a sliznici, ve vysoké koncentraci mu odolá málokterý materiál, o plicích nemluvě.

Když vyrazíte do přírody, poštěstí se často zrána narazit u rybníka nebo v lese na opar či mlhu, která v kombinaci s ranními paprsky slunce vytváří fantastické jevy. Nechci, aby vyzněl tento článek jako jedna velká moralita, ale nebylo by hezké, kdyby mlha v našich městech byla stejně neškodná?