Amatérská prohlídka oblohy

V minulých dnech přišel do redakce Amatérské prohlídky oblohy dotaz: „Dobrý večer, zajímám se o astronomii a vaše stránky si pravidelně prohlížím. Ale v neděli 10.10 2004 jsem se koukl směrem nahoru a vidím divná oblaka. Nevěděl jsem, co to je a ani teď to nevím. V příloze vám posílám foto těchto oblaků. Jestli zjistíte od čeho vznikla, mohli byste mi, prosím, napsat?“
Celou záležitost dostala na starost vyřídit sekce MeteoAPO.

Snímek (obr. 1), který jsme dostali, skýtá skutečně zajímavý pohled. Nad hustou oblačností druhu Stratocumulus, náležejícího do nízkého patra, se objevil oblak v podobě tenké pravidelně se vlnící čáry. Podobné pozorování téhož jevu uskutečnil 5.10.2004 i můj přítel Mirek Kvasnica. Také ho klikatá čára na nebi zaujala a může to být náhoda, ale pozoroval ji v podobný čas (okolo 18. hodiny SELČ) a na stejné straně oblohy (nad jihem až jihozápadem). Snímek, který pořídil tazatel Dominik Burda, byl ze dne 10.10.2004 okolo 18:30 SELČ a pohled fotoaparátu byl směřován na jihozápadozápad (JZZ). V tuto dobu bylo již Slunce pod obzorem, takže ozařovalo již jen horní partie troposféry. бонприкс

Obrázek 1: Záhadný oblak (autor: Dominik Burda, Brandýs nad Labem)

Tento druh oblačnosti je s největší pravděpodobností pozůstatek po kondenzačním pruhu (byť to autor popírá). Onen zvlněný charakter nabývá oblačnost díky turbulentnímu proudění, které může mít i podobu vln (více zde). Výrazně se uplatňuje zejména při tvorbě oblačnosti Altocumulus undulatus (a nejen ní), která nabývá podobu vln či rovnobněžných pásů (obr. 2). Tomuto typu turbulentního proudění říkáme stojaté vlnění (obr. 3).

Obrázek 2: Altocumulus undulatus (autor: Martin Folta – Ostrava, zdroj: meteo.astronomie.cz)

Obrázek 3: Schéma vzniku stojatých vln (autor: Petr Dvořák, zdroj: www.flying.cz)

Klasické stojaté vlny však mají svou vlnovou délku několik kilometrů. To však není tento případ. Zde vidíme jen jakousi malou, lokální, stojatou vlnu, jejíž příčinu vzniku můžeme jen odhadovat. V případě středních partií troposféry se na jejich vzniku podílejí terénní překážky, jakými jsou především vysoké horské štíty; v případě vysokého patra se však vliv těchto překážek (zejména v našich podmínkách) neuplatňuje. Jejich vznik je tedy podmíněn jinými příčinami.

Jak již bylo zmíněno výše, je nejpravděpodobnější, že stojatá vlna, kterou zachycuje obrázek našeho čtenáře, vznikla v souvislosti s průletem letadla. Přesnou příčinu se však bez důkladného rozboru aerogramu a výškových map patrně nedozvíme. V archivu jsem si vyhledal alespoň přízemní synoptickou mapu pro 10. a 11.10.2004 (00 UT). K interpretaci našeho problému příliš nepřispějí, ale alespoň si díky nim můžeme udělat představu o počasí, které tehdy panovalo. Naše území bylo pod vlivem okraje výběžku vysokého tlaku vzduchu se středem nad Skandinávií. Proudil k nám studený polární vzduch od severu a nad naším uzemím se vyskytovaly zbytky oblačnosti spojené s okludujícím systémem (to jsou ta oblaka Stratocumulus). Podle přízemní mapy, to zdůrazňuji, se zde nic významného dít nemělo a patrně nedělo (výškové mapy jsem k dispozici neměl). Z toho lze usoudit, že tento oblak nebude mít spojitost s ničím, co by se dalo očekávat. Je to zkrátka lokální záležitost a patrně navíc ještě výplod lidské činnosti. Jiné vysvětlení nemám, ale tím netvrdím, že by se nemohlo jednat o něco zcela jiného.

Zkušenému pozorovateli může tento oblak tvarem i výškou velmi připomínat oblak Cirrus Kelvin-Helmholtz (obr. 4 a 5). Tento podivně vyhlížející název představuje v podstatě oblak Cirrus undulatus, ale jelikož platná terminologie tuto kombinaci nedovoluje, byl (patrně pozorovateli z anglosaských zemí) zaveden právě termín Cirus Kelvin-Helmholtz. Neznám souvislosti mezi tímto oblakem a zmíněnými velikány fyziky, takže nebudu zabředávat do dalších podrobností, ale pakliže je někdo z vás, čtenářů wapo, znáte, dejte mi vědět. Já jsem na netu o původu tohoto názvu nenašel nic.

Obrázek 4: Cirrus Kelvin-Helmholtz (autor: Heike Noppel, zdroj: meteo.ids.pl)

Obrázek 5: Cirrus Kelvin-Helmholtz (autor: Pierre-Paul Feyte, zdroj: ppfeyte.free.fr)

Příčinou vzniku oblaku Cirrus Kelvin-Helmholtz je již zmíněné stojaté vlnění. Ve vysokých partiích troposféry nebývají tak časté a proto se tato oblaka vyskytují jen příležitostně. Za určitých podmínek se však mohou vytvořit a běžnou cirrovitou oblačnost pak takto krásně učešou do podoby vln. Pokud mám dobré informace, vyskytují se tato oblaka před rychle postupujícími frontami. Bohužel, mnoho informací o této pozoruhodné oblačnosti k dispozici není.