Amatérská prohlídka oblohy - Sex? Zapomeňte na něj!

Jestliže se v příštích letech vydáte spolu s partnerem na Mezinárodní kosmickou stanici, či za několik desítek roků na cestu k Marsu, zapomeňte na případný sex. Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) se stejně jako ostatní kosmické agentury staví záporně vůči jakýmkoli radovánkám tohoto druhu. Dokonce pod hrozbou přísných sankcí.

Na oběžné dráze kolem Země se buduje rozsáhlá Mezinárodní kosmická stanice. Pomalu se také plánuje výprava člověka na Mars, která by se mohla uskutečnit ve třicátých letech příštího století. V obou případech se samozřejmě počítá se smíšenými posádkami a tak je "sexuální otázka" zcela na místě. I když je nerealistické očekávat, že budou výzkumníci žít v celibátu, sami kosmonauti z postelových hrátek nijak nadšeni nejsou. Obávají se totiž různých hádek, v extrémních případech výbuchů žárlivosti, jenž mohou nebezpečně ohrozit celou výpravu. Ostatně na tomto principu je založena nejedna zápletka leckterého vědeckofantastického filmu.

Dvojice muž a žena se poprvé ve vesmíru ocitla v roce 1982, kdy posádka stanice Saljut 7 přivítala na palubě Světlanu Savitskou. Dle předpisů se sice převlékala za zástěnou, nicméně sdílela s muži společnou "ložnici" (či spíše spací oddělení). A i když ve světě koluje velké množství spekulací, k "ničemu" zcela jistě nedošlo.

V roce 1992 se devítidenního letu amerického raketoplánu pro změnu zúčastnili manželé: Mark Lee a Jan Davis. Nicméně každý z nich měl záměrně jiný program v jinou dobu. Zatímco jeden z nich spal, druhý pracoval... Také manželé Valerij Rjumin a Jelena Kondakovová strávili v roce 1995 na stanici Mir šest měsíců, každý opět v jinou dobu... Na druhou stranu se sex ve vesmíru určitě odehrál – mezi zvířaty. S nimi se už totiž zcela seriózně experimentovalo. A taky se hovoří "o bílém spreji, jenž se rozprskl po kabině orbitální stanice", při některém z pokusů sovětských kosmonautů...

Žádné jiné "hrátky" však ve vesmíru určitě neproběhly a ani v budoucnosti jen tak neproběhnou. Omezené prostory orbitálních stanic a kosmických lodí totiž nejsou příliš vhodné pro romantické chvíle. Kromě toho mnozí kosmonauti trpí nevolností ze stavu beztíže (zvrací) a ani s hygienou na tom orbitální stanice nejsou zrovna nejlépe. První posádka Mezinárodní kosmické stanice měla například k dispozici pouze navlhčené ručníky, nyní si mohou dovolit jednu sprchu týdně. Navíc tamní soukromé "pokoje" nejsou o moc větší než malé telefonní budky, i když dva lidé by se do nich vejít měli.

Sami kosmonauti ale považují "sexuální problém" v kosmickém prostoru za velmi přehnaný. Ostatně za všechny může mluvit třeba Rus Musa Manarov, jenž v letech 1987 až 1988 strávil více než jeden rok na stanici Mir. "Samozřejmě, že je obtížné být bez ženy, ale zase se nemusíte bát různých překvapení. Mladý člověk by to měl vydržet i tři roky a až se vrátí zpět na Zemi, budou ho milovat všechny." Tak komentuje možnou více než dvouletou cestu k Marsu. No, uvidíme.