Perseidy -- proč nelítaly
Datum: Saturday, 16. August 2003
Téma: Meziplanetární hmota
Tak jako mnozí jiní, i já jsem strávil noc z 12. na 13. srpna na zahradě, a na lehátku, zabalen do spacáku, jsem čekal na padající hvězdy. Moc jich skutečně nebylo, tak 10 až 15 kousků mezi 23:00 a 2:30 SELČ. (Zato jsem ale viděl nádherné halové jevy kolem Měsíce: oba boční Měsíce a horní dotykové oblouky malého i velkého hala!) Čím to? Zklamaly Perseidy proto, že svítil Měsíc v úplňku, nebo jich opravdu létalo méně než jiné roky?
Bohužel, na pozorování meteorů mají pozorovací podmínky dost drastický vliv. Jasných meteorů je jen málo, zato těch slabších je spousta, a pokud je díky Měsíci nebo pouličnímu osvětlení neuvidíme, počet pozorovaných meteorů se výrazně sníží.
Průzračnost ovzduší a tmavost oblohy charakterizuje mezní hvězdná velikost (MHV), což je jasnost nejslabších hvězd, které ještě spatříme bez dalekohledu. Frekvence udáváná např. ve Hvězdářské ročence (pro Perseidy v maximu 100 meteorů za hodinu) je vztažena k MHV = 6 mag. Pokud budou podmínky horší, uvidíme meteorů míň. Navíc se jedná o tzv. zenitovou hodinovou frekvenci (ZHR), takže pokud je radiant roje níže nad obzorem, meteorů je opět méně (radiant je místo na obloze, odkud meteory daného roje zdánlivě vyletují, u Perseid tedy leží v souhvězdí Persea).
V následující tabulce a grafu si můžete zjistit, kolik Perseid v maximu jste mohli spatřit doopravdy v závislosti na pozorovacích podmínkách (MHV) a výšce radiantu nad obzorem (stoupala s časem). Výpočet předpokládal stálou frekvenci ZHR = 100 m/h, žádnou oblačnost, která by zakrývala část oblohy, a stanoviště v České republice.
Je vidět, že MHV má na počet spatřených meteorů zásadní vliv. Zatímco v mém případě (úplněk a cirry způsobily MHV kolem 3 mag) jsem měl kolem jedné hodiny letního času šanci spatřit směšných 5 meteorů za hodinu, fiktivní pozorovatel vysoko v horách, kterému by nesvítil Měsíc (MHV 7 mag) by jich za stejnou dobu napočítal 170!
Perseidy tedy zřejmě nezklamaly, může za to Měsíc. Na meteory se opravdu vyplatí zajet si na místo s temnou oblohou, daleko od města -- najednou jich pak zdánlivě létá mnohem více. Když ovšem svítí Měsíc, je to pro meteoráře pravá pohroma.
Pro zájemce ještě uvádím vzoreček, který jsem použil:
f = ZHR * sin(h) / r^(M-m),
kde f je pozorovaná frekvence, ZHR je tabulková zenitová frekvence, h je výška radiantu nad obzorem, r je tzv. populační index (zastoupení slabých meteorů v roji, pro Perseidy v maximu asi 2,4), M je standardní MHV (6 mag) a m je skutečné MHV.
Použitá literatura: Vladimír Znojil - Návod na pozorování meteorů, Brno 1993.
|
|