Amatérská prohlídka oblohy

Tak a Měsíc je v pr...oblému. Před čtvrt hodinou někam zmizel. Večer jsem si vyšel se psíkem na kopec, koukam si triedrem po bukovým lese Kakově, jak mu krásně bučí mladý lístečky. A tu se nízko nad Kakovem zpoza mraků vynořil Měsíc velkej jako kolo od žebřiňáku. Ale co to? To kolo je nějaký polámaný. Nejdřív jsem myslel, že má jenom píchlou duši. Takže se splaskne jenom trošku. Ale ono se to ucházení nezastavilo, a chudák mizel a mizel až zmizel, a zbyla po ňom jen malá památka. Jen jakási pára, nebo skleněnej obrázek. To nevim, jak dopadne, protože i ta památka před chvílí zmizela. Naštěstí jenom za mraky.

Chudákovi nebožtíkovi Měsíci zpívaly smuteční ódy zase ty čejky v pozdním večeru, když se proháněly nad širýma pláněma a všem zvěstovaly tuto nešťastnou událost. Obzvlášt se to snažily vštípit zřejmě lišce, kterou pronásledovaly ve večerním šeru a která nesoudržela všeobecnou trudomyslnou náladu.

Za hodinu... Tak jsem to byl znova okouknout. Mraky zmizely a Měsíc vypadá, jako by spad do flašky od piva. A těch hvězdiček, co se na něj přišlo podívat. Takovej zájem o něj jsem od nich ještě neviděl.

Čtvrt na půlnoc... Vypadá to, že se z toho chlapec dostane. Napadá mě jediný vysvětlení, co se to děje. Vesmírem bloudí obrovské medůzy. Těžko se pozorujou, protože jsou téměř průhledné. Dneska jedna zabloudila až k nám. A jako hlavní chod dne si vybrala našeho souputníka. Dalo jí sice práci ho spořádat, ale dokázala to. Naštěstí se ukázal jako poněkud nestravitelný, a tak nepoškozen prošel jejím zažívacím traktem zase druhou stranou ven. Teď ale možná plácam nesmysly. Nejsem si totiž jist, zda medůzy mají trávicí trubici. Jestli ony nemají pouze láčku. To by znamenalo, že by se musel vrátit tou samou cestou. Ale je vidět již zřetelně, že tou samou cestou se nevrací.

Tak nevim. Budu rád za jakékoliv vysvětlení tohoto dění.