Cesta na Měsíc v podání Georgese Mélièse (Le Voyage dans la Lune, 1902) a Nick Parka (A Grand Day Out, 1989)

Následující snímek jsem pořídil fotoaparátem Canon EOS 350D v primárním ohnisku refraktoru 200/3000 mm. Na první pohled na Měsíci skutečně není nic pizzoidního. S dobrým vyvážením bílé dosáhnete takřka dokonale neutrálního odstínu, který odpovídá běžné zkušenosti. Měsíc může nízko nad obzorem zežloutnout nebo dokonce lehce zčervenat, při zatmění dokonce hnědne, ale dobře víme, že tyto změny má na svědomí zemská atmosféra.

Co se však stane, když na snímku vytáhneme sytost barev? Asi to, co bychom čekali nejméně -- na Měsíci se objeví psychedelické barevné skvrny! Nejnápadnější je kontrast modré a skořicové u Moře klidu a sousedního Moře jasu. Tyto dvě barvy se na snímku střídají nejčastěji. Při podrobnější prohlídce se objeví i další, jemnější odstíny, například skvrny na východním úpatí Apenin jsou až manganistanově fialové.

Za vysvětlení tohoto zvláštního jevu vděčíme intenzivnímu geologickému výzkumu našeho vesmírného souseda, který byl odstartován v 60. letech misemi Luna a především Apollo (a který v poslední době nabírá nečekaných obrátek díky analýze měsíčních meteoritů). Není pochyb o tom, že barvy odpovídají skutečným rozdílům v chemickém složení materiálu, který pokrývá měsíční povrch. Už bez dalekohledu a digitální techniky je na první pohled patrné, že na Měsíci se nachází tmavé skvrny -- moře -- a světlé plochy -- pevniny. Temnější zabarvení moří je způsobeno čedičovou lávou, která se vylila na povrch v období asi před 3,8 až 3,2 miliardami let a která obsahuje vyšší množství železa, zatímco pevninský materiál disponuje vyšším obsahem hliníku.

Vzhledem k tomu, že období lávových výlevů probíhalo v několika etapách asi 600 miliónů let, měnilo se postupně i chemické složení lávy, a tomu odpovídají barevné skvrny, které pozorujeme uvnitř moří. Ukazuje se, že modrá barva odpovídá starším výlevům, zatímco skořicová (která je navíc typicky světlejší -- srovnejte s prvním, neupraveným snímkem) prozrazuje výlevy mladší, s nižším obsahem oxidu titaničitého. Právě z těchto ingrediencí byla měsíční pizza upečena...

Pokud myslíte, že článek nějak souvisí s dnešním datem v kalendáři, musím vás zklamat. Skutečnost bývá mnohdy fantastičtější než lidská představivost. O tom, že psychedelický Měsíc není výplodem fantazie mé ani mého foťáku, vás snadno přesvědčí další snímky, které pořídili Martin Myslivec, Miloš Žák a řada dalších astronomů amatérů. Na závěr tedy uvádím pár odkazů na další zajímavé snímky a na Prohlídku Měsíce Pavla Gabzdyla, bez níž by tento článek nemohl vzniknout.

http://foto.astronomy.cz/Moon_color.htm
http://astrosnimky.wz.cz/mesic/index_v_barve.php
http://www.colormoon.pt.to/
http://www.rc-astro.com/photo/id1018.html
http://mesic.astronomie.cz/Galerie/gal17.htm