Amatérská prohlídka oblohy - Na obloze může být více než 30 vedlejších sluncí!

Ano, je to teoreticky možné. V jednom okamžiku můžete pozorovat i třicet parhelií. Záleží ovšem na podmínkách. Jak je Slunce vysoko, jaká je oblačnost, jaké poletují ledové krystalky a podobně. Kromě klasických parhelií, napravo a nalevo od Slunce, může vzniknout celá řada dalších vedlejších sluncí, která už nemusejí být výrazná, ale pokud nastanou mimořádné podmínky, je jisté, že se nebudete stačit divit.

Jak je vidět na obrázku, vznikají parhelia na různých částech oblohy. Nejčastěji to jsou 22 stupňová parhelia a ještě poměrně vzácná 120 stupňová parhelia (paranthelia). Ostatní parhelia patří už mezi velmi vzácnou podívanou. Aby vznikl takovýto pohled ve skutečnosti, v přírodě, by musely nastat velmi vzácné příznivé okolnosti, přičemž by bylo pravděpodobně nutné, aby speciální pyramidové krystalky vznikaly jen tam kde jsou potřeba. V opačném případě by nevznikla například ani 22 stupňová parhelia. Takže pravděpodobnost tohoto úkazu je velmi malá až mizivá.

Jak to je tedy v praxi? Například ve Finsku bylo možné v září 2001 pozorovat 6 vedlejších sluncí (22 stupňová parhelia, 23 stupňová parhelia a 24 stupňová parhelia). V jiných případech se ještě vyskytla 9 stupňová parhelia a na parhelickém kruhu pak 120 stupňová parhelia, připočteme – li ještě Slunce, dostaneme 11 sluncí na obloze, což už je vzácnost. Další případ nebyl tak „bohatý“, ale i tak šlo o velkou vzácnost, když v roce 1999 na Jižním pólu bylo vidět celkem 9 sluncí. Kromě zářivého Slunce to byla: obě 9 stupňová parhelia, 22 stupňová parhelia, 120 stupňová parhelia a Liljequistova parhelia. Pokud jde o Česko, tak já jsem měl možnost pozorovat „5 sluncí“, tedy Slunce, obě 22 stupňová parhelia a obě velmi vzácná 18 stupňová parhelia. Tak tomu bylo v září 2004.

Vysvětlivky k obrázku (díváme – li se směrem k zenitu):

A – Slunce
B a C – 9 stupňová parhelia
D a E – 18 stupňová parhelia
F a G – 20 stupňová parhelia
H a I – 22 stupňová parhelia
J a K – 23 stupňová parhelia
L a M – 24 stupňová parhelia
N a O – 28 stupňová parhelia
P a Q – 35 stupňová parhelia
R a S – 44 stupňová parhelia
T a U – 66 stupňová parhelia
V a W – 90 stupňová parhelia
X a Y – 120 stupňová parhelia
Z a Ž – Liljequistova parhelia
Ř – protislunce (antihelium)

Celkem: 28 „sluncí“ na obloze. Kromě 66 stupňových parhelií, byla všechna již v přírodě pozorována. Obrázek ukazuje i vzácná hala a parhelický kruh. Do „třicítky“ bychom mohli doplnit ještě 98 a 134 stupňová parhelia, která jsou zatím jen teoreticky možná, avšak podosud je ještě nikdo nepozoroval.