Nabídka
  • Novinky
  • Témata
  • Pošli clánek
  • Vzkazy
  • Archiv
  • Ke stažení
  • Odkazy

  • Sdružení
  • O nás
  • Lidé okolo
  • Stanovy
  • Přihláška
  • Kontakt

  • Další stránky
  • Měsíc
  • Bílý trpaslík
  • Astro-foto
  • Astrosnímky
  • Zdeněk Janák
  • Fotníček
  • KOCA
  • Fotoobčastník
  • Expedice
  • Cassi
  • MeteoAPO
  • HOP
  • CCD Astronomy
  • Planetky
  • Atlas oblaků
  • Domovenka
  • Digitální bublina
  • Deník
  • Live
  • Fotodeník
  • TOP
  • Bouřky
  • Kurz
  • Archiv BT

  • Aktuální snímek Slunce
    Untitled Slunce nebo co ...

    Jasné planetky
                     mag.   
     
    více...

    IYA 2009
    Mezinárodní rok astronomie


    In hoc signo vices
    Zveřejněno: Monday, 12. January 2004, Autor Jiří Dušek

    Meziplanetární hmota Vládci Říma se ve čtvrtém století našeho letopočtu ocitli v nezáviděníhodné situaci. Před branami věčného města stály hordy krvežíznivých nepřátel, naopak za branami stále sílící skupiny křesťanů, kteří vehementně prosazovali svoji pravou víru. V kritickém okamžiku však došlo k zásadnímu zlomu: Římský císař Konstantin pod vlivem podivuhodného nebeského znamení uvěřil v křesťanského Boha a v čele armády, ve znamení kříže, pobil 28. října roku 312 všechny nevěřící nepřátele. Dokonce se vypráví, že noc před bitvou Konstantin spatřil kříž s nápisem In hoc signo vicesV tomto znamení zvítězíš. (Pravda je ale nejspíš taková, že to byl docela chytrý intrikán, jenž uměl kličkovat mezi nejrůznějšími zájmovými skupinami.)

    Tolik legenda. Tedy, legenda? Možná se tehdy na obloze skutečně něco výjimečného stalo! Švédský geolog Jens Ormo se totiž domnívá, že v italském národním parku Sirente-Velino, zhruba sto kilometrů severovýchodně od Říma, existuje stopa po celém historickém příběhu. Právě tady se totiž nachází nápadně kruhové jezero o průměru 140 metrů, které tu a tam vyplňuje dešťová voda. Obklopuje ho asi dva metry vysoký val, jenž nenarušuje žádný záliv a ni odtok, dno pak vyplňuje několik metrů tlustá vrstva usazenin.

    Jens Ormo spolu předpokládá, že se jedná o kráter, jenž vznikl po pádu asi desetimetrového meteoritu někdy ve čtvrtém nebo pátém století našeho letopočtu. Energie uvolněná při explozi byla přitom srovnatelná s velmi malou jadernou pumou ráže kolem jedné kilotuny trinitrotoluenu. Takže při pádu vznikla rázová vlna, zemětřesení i hřibovitý oblak kouře. V okolí se také podařilo nalézt několik menších sekundárních kráterů.

    Kráter ještě čeká na svoje definitivní potvrzení. Nicméně podezření, že se skutečně jedná o jediný známý impaktní kráter na území Itálie, je už více než veliké. Ale i když dopadne výsledek nakonec šťastně, jestli tato událost ovlivnila chování císaře Konstantina samozřejmě stále nedokážeme. Každopádně právě on vešel do dějin jako první křesťanský císař. Konstantin vybudoval v Římě známou baziliku a chrám sv. Petra, zaručil svobodné vyznávání víry v celém impériu a založil Konstantinopol. Svými dary pak výrazně zlepšil materiální postavení církve a umožnil tak rychlý růst její politické moci. A mimochodem, uzákonil volnou neděli!

    (Zdroj: Astronomický deník)


     
    Hodnocení článku
    Hodnocení: 3
    Hlasů: 2


    Ohodnoťte tento článek:

    Špatný
    Obyčejný
    Dobrý
    Velmi dobrý
    Výborný



    Možnosti

    Vytisknout stránku  Vytisknout stránku

    Poslat tento článek známým  Poslat tento článek známým


     

    Cesnet Astronomie.cz - APO - Vesmír jen pro vás PHPNuke

    © APO 2002-2008, veškeré materiály lze přebírat pouze se svolením autora a uvedením patřičné citace. Děkujeme.
    Tyto stránky provozuje občanské sdružení Amatérská prohlídka oblohy.