Dočkali jsme se babího léta!
Zveřejněno: Friday, 08. October 2004, Autor Petr Skřehot
|
Před třemi týdny jsem psal cosi o babím létu, o tom, co tento pojem v klimatologické terminologii představuje a zda se ho letos dočkáme. Směle jsem předpokládal, že ano a měl jsem pravdu.
Letošní závěr léta, nebo spíše lépe řečeno nástup podzimu, nakonec ono kýžené období přineslo. Hodně lidí si však klade otázku, proč se najednou, po nástupu chladnějšího začátku podzimu, oteplí a zhruba týden panují ještě doslova letní teploty.
Paradoxem je, že lidské vnímání svěžesti babího léta a jeho takzvaně letních teplot, je především skryt v teplotní kontrastu. Tím rozumějmě to, že ve srovnání s oním předchozím ochlazením, které nastává obvykle začátkem nebo v půli září, dojde o babím létě ke zvýšení teplot o 10 °C, což je poměrně výrazný skok. V absolutních číslech se však oteplí jen na cca 20 stupňů Celsia, což by v takovém červenci byla teplota považovaná za spíše podprůměrnou. Jistě uznáte, že tedy slovo léto v pojmu „babí léto“ nelze brát tak doslova.
Nicméně letošní babí léto se s létem může opravdu směle srovnávat. Je totiž mimořádně teplé a to si troufnu říct, byť neznám přesné klimatologické teplotní hodnoty pro naše uzemí a toto období roku. Z médií jsme se však mohli doslechnout, že byla u nás i taková místa, kde se v posledních dnech dalo naměřit i 25 °C ve stínu a to už je rozhodně co říct.
Vraťme se však k onomu kontrastu – rozdílu teplot, který je základním předpokladem pro to, abychom mohli hovořit o babím létě. Ochlazení, které, jak už jsem zmínil výše, je způsobeno přílivem studeného arktického vzduchu od severozápadu až severu podél zadní strany tlakové níže (viz obr. 1). Podzim a zima jsou příhodná období pro prohlubování islandských tlakových níží a jejich přesun nad Británii, Severní moře, či až nad jižní Skandinávii. Díky tomu si můžeme chladného a nevlídného počasí užívat „nakrásně“ i u nás. I v tomto případě se dostavuje onen teplotní šok, avšak opačného charakteru, než v případě babího léta. Kontrast mezi teplotou vzduchu nad původně vyhřátým kontinentem a teplotou arktického vzduchu, který se k nám žene od severu je někdy i 15 °C. Není tedy divu, když se lidé už v půli září halí do zimních bund.
Počasí, jehož ráz je řízen tlakovou níží nebo jejích následovnic obvykle přetrvává týden a je vystřídáno nevýrazným počasím s denními maximálními teplotami okolo 15 °C. Nad naše území v tuto dobu postupují průběžně jednotlivé frontální systémy a počasí se střídá z polojasna až na zataženo s deštěm. Nastává již nástup klasického podzimního počasí s ranními mlhami, inversí a deštěm. V období okolo konce září až do půli října se však obvykle na čas dostane nad naše území výběžek vyššího tlaku vzduchu, který zablokuje postup frontálních systémů od západu a nastolí hezké počasí. Podél něj dochází k přílivu teplého vzduchu z jižních směrů (viz obr. 2), což umožní denním teplotám vyšplhat se přes 20 stupňů. Nastává čas posledního „předzimního“ optimismu – babí léto.
Vliv tlakových níží a výší na počasí u nás je běžnou součástí klimatologických pochodů v mírném zeměpisném pásu. S určitou pravidelností sobě vlastní se jejich dominantní působení nad evropským kontinentem střídá a připomíná mnohdy přetahovanou. To jen my lidé si občas myslíme, že je tomu jinak a podléháme dojmu, že dění kolem nás i nad námi řídí jen jakási náhoda. Tak tomu však naštěstí není.
Poznámka redakce: Petr to krásné babí léto pravděpodobně zakřikl, tento víkend má být pravým opakem... Petře, neměl bys' něco napsat i o špatném počasí?
|
| |
Hodnocení: 2.33
Hlasů: 3
|
|
