Amatérská prohlídka oblohy - Optické jevy dne 14. 3. 2005 v Holešově

Když jsem se v 8:00 hodin vzbudil, a podíval se z okna, ihned mě upoutalo velmi jasné levé parhelium. Okamžitě jsem se oblékl a v polospánku vyrazil za barák na pole. Na cirrostratové obloze jsem viděl velmi slabé malé halo a horní dotykový oblouk. Oba jevy později rychle mizely. Cirkumzenitální oblouk byl patrný jen na několik okamžiků a byl velmi slabý a nejasný, přičemž, jako vždy, viděl jsem všechny barvy duhy. Nejjasnější tedy byla parhelia, levé o něco jasnější.

Okolo 8:30 hodin se levé parhelium zjasnilo, protože přes něj procházel oblak cirrus, který způsobil, že vedlejší slunce bylo opravdu diamantově jasné a spíše bílé než barevné, pouze červené zbarvení směrem ke Slunci zůstalo. Toho zjasnění parhelia jsem využil a fotografoval jeden snímek za druhým. Také jsem si v té nejlepší fázi všiml, že se parhelium protáhlo směrem od Slunce a vytvořila se část parhelického kruhu. Kruh byl v několika místech jasnější, ale to asi způsobil cirrostratus a cirrus. Jak parhelium zjasnilo, tak i zmizelo, tedy přesně řečeno, sotva cirrovitý oblak přešel dále na východ, parhelium zmizelo v pouhou matnou skvrnku, která byla bezbarvá a o několik sekund později zmizela docela.

Později, okolo 11:00 hodin jsem se znovu podíval na oblohu a spatřil oblak cirrů jak se posunuje pod Slunce. Halové jevy tentokrát nevznikly, ale za to se objevila koróna, která byla nádherně barevná a jasná, hlavně ve slunečních brýlích. Jak cirrostratus utíkal na východ, koróna se zmenšovala a již nebyla tak kompaktní, dalo by se říct, že se z ní vyklubala irizace, mající všechny barvy spektra různě rozmístěné po obloze.

Asi okolo 14:20 jsem pozoroval velmi vzácné 120° parhelium – paranthelium, které vzniklo na kondenzační stopě od letadla, která se roztáhla a vypadala jako dlouhá a velká kostra ryby. Paranthelium bylo celkem jasné a já pozoroval, jak stopa odchází směrem na východ a paranthelium zůstává na svém místě. Barvy bych popsal jako zlatavé. Opravdu, na první pohled to vypadá jako zlatavá šmouha. Při pozornějším pohledu lze vidět narůžovělou a jasně zářící bílou. Okolo 14:40 hodin jsem vyšel ven, kdyby náhodou „něco“. A opravdu, hned jak jsem přišel na místo, kde mám lepší výhled, viděl jsem irizaci a parhelium najednou. Irizace byla na spodnější oblačnosti, kdežto parhelium na vysoké cirrovité. Úplně ke konci úkazu (než přišla deka) jsem ještě zahlédl malé halo a horní dotykový oblouk. Dnešek stál opravdu za to!

Obr. 1: obě parhelia v 8:00 hodin.

Obr. 2: vývoj parhelia a jeho protažení do parhelického kruhu.

Obr. 3: jasná a barevná koróna v 11:20 hodin.

Obr. 4: vzácné 120° parhelium.

Obr. 5: irizace ve 14:40 hodin.