Nabídka
  • Novinky
  • Témata
  • Pošli clánek
  • Vzkazy
  • Archiv
  • Ke stažení
  • Odkazy

  • Sdružení
  • O nás
  • Lidé okolo
  • Stanovy
  • Přihláška
  • Kontakt

  • Další stránky
  • Měsíc
  • Bílý trpaslík
  • Astro-foto
  • Astrosnímky
  • Zdeněk Janák
  • Fotníček
  • KOCA
  • Fotoobčastník
  • Expedice
  • Cassi
  • MeteoAPO
  • HOP
  • CCD Astronomy
  • Planetky
  • Atlas oblaků
  • Domovenka
  • Digitální bublina
  • Deník
  • Live
  • Fotodeník
  • TOP
  • Bouřky
  • Kurz
  • Archiv BT

  • Aktuální snímek Slunce
    Untitled Slunce nebo co ...

    Jasné planetky
                     mag.   
     
    více...

    IYA 2009
    Mezinárodní rok astronomie


    Na Marsu houstne provoz
    Zveřejněno: Wednesday, 17. August 2005, Autor Petr Kubala

    Kosmonautika Na povrchu i oběžné dráze rudé planety již začíná být s trochou nadsázky „těsno“. 12. srpna odstartovala k Marsu další kosmická sonda. Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) nese k rudé planetě nosná raketa Atlas 5.

    Mars Reconnaissance Orbiter:

    Dvaceti denní startovací okno začalo na Cape Canaveral běžet 10. srpna. Sonda Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) tak musela nejpozději předposlední srpnový den opustit Zemi. Pokud půjde vše dobře, dorazí MRO k Marsu v březnu příštího roku. Dráha sondy bude zpočátku dosti nestabilní, což by mělo změnit kontrolované brzdění o vrchní vrstvy marsovské atmosféry.



    V listopadu 2006 bude sonda obíhat ve výšce pouhých 300 km nad povrchem. V tu dobu také začne primární část mise trvající 25 měsíců. MRO je vybavena šesticí přístrojů k výzkumu atmosféry, povrchu i podpovrchových vrstev. MRO nese italský radar SHARAD, který bude hledat pod povrchem led a kameru HiRISE s doposud největším rozlišením. Mezi další přístroje patří ještě dvě kamery - jedna s velkým dalekohledem a druhá k monitorování počasí v atmosféře planety. Dále je na palubě spektrometr pro hledání minerálů a radiometr k výzkumu atmosféry. Na palubě nese MRO také největší anténu, která kdy k rudé planetě letěla. Anténa má obstarat 10krát rychlejší přenos dat na Zemi, než tomu bylo u marsovských sond doposud. MRO je navíc pořádným mackem - váží více než dvě tuny (palivo asi 1,2 t).



    Současné sondy na Marsu:

    Na oběžné dráze Marsu nyní pracuje trojce sond. USA zde mají veterána marsovského výzkumu – sondu Mars Global Surveyor (MGS), která pracuje od září 1997. Mezi novější kousky patří Mars Odyssey – ta je zde od října 2001. Evropská kosmická agentura má na orbitu sondu Mars Express (MEX) a to od prosince 2003. Na povrchu Marsu pracují dva roboti Spirit a Opportunity a to od ledna 2004. Přestože primární mise amerických roverů již dávno skončila, jejích kondice je natolik dobrá, že pokračují ve výzkumu povrchu i nadále.

    Odkazy:
    Mars Express: http://sci.esa.int/home/marsexpress/index.cfm
    Mars rovers (Spirit a Opportunity): http://marsrovers.jpl.nasa.gov
    NASA na Marsu: http://marsprogram.jpl.nasa.gov

    Historie dobývání Marsu (IAN):
    První díl.
    Druhý díl.
    Třetí díl.
    Čtvrtý díl.

     
    Hodnocení článku
    Hodnocení: 3
    Hlasů: 4


    Ohodnoťte tento článek:

    Špatný
    Obyčejný
    Dobrý
    Velmi dobrý
    Výborný



    Možnosti

    Vytisknout stránku  Vytisknout stránku

    Poslat tento článek známým  Poslat tento článek známým


     

    Cesnet Astronomie.cz - APO - Vesmír jen pro vás PHPNuke

    © APO 2002-2008, veškeré materiály lze přebírat pouze se svolením autora a uvedením patřičné citace. Děkujeme.
    Tyto stránky provozuje občanské sdružení Amatérská prohlídka oblohy.