Amatérská prohlídka oblohy - LÉTO na konci vesmíru

Brněnská hvězdárna si na toto léto připravila netradiční představení pod umělou oblohou planetária: „Léto na konci vesmíru“, ve které se diváci vydají do známých i zatím neprobádaných míst vesmíru. Multivizuální pořad je totiž věnován procházce aktuální oblohou, kterou doplňují příběhy o erotických záletech nejvyššího z řeckých bohů – Dia. Navštíví místa, kde se rodí nové hvězdy, i ta, kde stálice umírají. Diváci se také dozvědí, proč se tu a tam „ocitáme v sedmém nebi“, jak vypadala první zpráva odeslaná mimozemským civilizacím a co lze vlastně zahlédnout na samém konci vesmíru.

Prostor je věnován i vysvětlení, odkud se vzala jména jednotlivých planet, a nedílnou součástí je procházka večerní i ranní oblohou. Mimochodem, v červnu můžeme na večerní obloze sledovat jak Merkur, tak i Mars, Jupiter a Saturn, na ranní obloze pak v podobě „Jitřenky“ planetu Venuši. Multivizuální představení „Léto na konci vesmíru“ doplňuje řada unikátních záběrů (nejen) z Hubblova kosmického dalekohledu, umělá hvězdná obloha a podmanivá hudba. Pořad uvádíme v červnu každou středu a sobotu vždy v 18 hodin.

Největší snímek všech dob
Součástí představení „Léto na konci vesmíru“ je nová výstava ve foyer velkého planetária „Největší snímek všech dob“. Celé předsálí je totiž věnováno jednomu jedinému záběru z Hubblova kosmického dalekohledu, který v uplynulých měsících pořídil dosud nejdetailnější snímek Mlhoviny v Orionu, podivuhodného místa poblíž našeho Slunce. Tento oblak prachu a plynu sledujeme ze vzdálenosti pouhých 1500 světelných roků; doslova a do písmene se jedná o „hvězdnou porodnici“. I dnes zde totiž vznikají nové hvězdy a kolem nich zřejmě i planetární systémy podobné naší sluneční soustavě. Na několika velkoplošných záběrech, ten největší má rozměry 3x4 metry(!), je možné sledovat turbulentní proudy horkého plynu, velmi hmotné hvězdy, které v budoucnu explodují jako tzv. supernovy, stejně jako velmi málo hmotné, prakticky nezářící hnědé trpaslíky – spojovací články mezi planetami a běžnými stálicemi. Návštěvníci se také podívají skutečným dalekohledem na to, jak by takový velkolepý útvar mohli spatřit na vlastní oči, dozvědí se, proč vlastně mlhovinu vidíme. Výstava „Největší snímek všech dob“ je přístupná hodinu před každým představením ve velkém planetáriu.


© APO 2002-2008, veškeré materiály lze přebírat pouze se svolením autora a uvedením patřičné citace. Děkujeme. Tyto stránky provozuje občanské sdružení Amatérská prohlídka oblohy.