Amatérská prohlídka oblohy - Impozantní podívaná

Ve čtvrtek 29.července, okolo poledne byla nad Prahou a jistě nejen zde k spatření impozantní přehlídka. Tato slova znějí vzletně, ale věřte, že jsou na místě. O co šlo? O flotilu čočkovitých altokumulů, plujících poklidně nad stověžatou matičkou. Nic víc, nic míň. Ovšem každý, kdo tyto překrásné oblaky v životě viděl, mi dá za pravdu, že míra jejich krásy se dá srovnávat se Saturnovými prstenci, které jsou právem považovány za nejkrásnější objekt ve sluneční soustavě. Zkrátka činorodost přírody je bezmezná a neustále nás jí dokáže, podobně jako víly tančící v ranní mlze, těšit i dojímat.

Jistě by se dalo spekulovat, zda tornádo, polární záře, mammy, blesky či zelený paprsek nejsou v této imaginární meteorologické stupnici výše, než oblaka, o kterých zde budu psát, ale o tom zde polemizovat nechci. Včerejší událost mi připomněla, že již dávno jsem vyzýván redakcí wapo, abych napsal nějaký článek právě na toto téma. Nuže, nadešla ta pravá chvíle.

Čočkovité oblaky jistě nepatří mezi zjevy příliš vzácné. Z pohledu „meteorologa-oblakáře“ se jedná o jeden z možných tvarů, který mohou nabývat oblaky druhu Cirrocumulus, Stratocumulus a především pak Altocumulus, které bývají z této skupiny pozorovány nejčastěji. A právě v případě altokumulů tyto čočkovité oblaky, které odborně zoveme lenticularis, nabývají nejrozmanitějších podob. Mohou být osamocené nebo v celých skupinách; malé nebo naopak velmi rozsáhlé; čočkovitě oválné nebo značně protáhlé (připomínající obrovskou mihuli); hladké nebo s nejrůznějšími výběžky (řasovitými či kupovitými); zašedlé, mléčně bílé a občas až perleťové a tak bych mohl ještě dlouze pokračovat. Jak vidíte, variant by se našlo jistě mnoho, proto lze právem tvrdit, že žádné dva oblaky nejsou stejné (viz obr. 1 až 4). Důležité je umět si všímat a kochat se.

Obr.1: Altocumulus lenticularis (autor Petr Skřehot)

Obr.2: Altocumulus lenticularis (autor Petr Skřehot)

Obr.3: Altocumulus lenticularis (autor Hana Kučáková)

Obr.4: Altocumulus lenticularis (autor © Bernard Muhr, zdroj: http://www.wolkenatlas.de/)

Vznik oblaků Altocumulus lenticularis je obvykle spojen s přechodem studené nebo okluzní fronty přes nějaké horské pásmo (viz obr. 5). Rychle postupující vzduchová masa je nucena výraznou terénní překážku (například právě v podobě hory), která ji stojí v cestě, „přetékat“ a v jejím závětří se pak díky vzniku vlnového proudění tyto typické čočkovité oblaky tvoří. Altocumulus lenticularis je tedy typickým oblakem fénové oblasti. Jestliže se objeví, lze čekat změnu počasí. Vlastní frontu, jejíž příchod zvěstuje, předchází o několik stovek kilometrů.

Obr. 5: Vznik čočkovitých oblaků Altocumulus lenticularis (autor: Petr Dvořák, zdroj: www.skyfly.cz)

Důvody vzniku právě těch dnešních altokumulů lze hledat ve stejných příčinách. Nejsou zkrátka ničím mimořádným. Pokud ale budeme pátrat po širších souvislostech, můžeme úspěšně využít obrázku z radaru (viz obr. 6), na kterém je zřetelně patrná okluzní fronta (spojená s vyplňující se tlakovou níží se středem nad Maďarskem), která právě přecházela přes pás našich východních pohoří (Bílé Karpaty-Javorníky-Moravskoslezské Beskydy). Přicházela k nám od jihovýchodu, což je pravda poměrně netradiční směr postupu frontální poruchy na naše území, nicméně právě díky této okolnosti jsme zmiňované čočkovité oblaky mohli v Čechách pozorovat. Vlastní frontu předcházela cca 70 kilometrová oblast bez výraznější oblačnosti (na radarovém snímku je to ta prázdná část), což je oblast, která se nazývá fénové oko. To vzniká v závětří hor, kde je vzduch natolik vysušený, že se v prostoru až do vzdálenosti 200 - 300 km za nimi objevuje velká trhlina v oblačnosti, kde panuje skoro jasné nebo jasné a teplé počasí. Ve větších vzdálenostech se nachází pak klasická závětrná oblačnost, ve které se vyskytují právě oblaky Altocumulus lenticularis. Závětrná oblačnost mívá často vlnovou podobu (oblaka seřazená do rovnoběžných pásů), která je na snímku z radaru také dobře patrná, a to zejména v oblasti západního podkrušnohoří.

Obr. 6: Radarový snímek oblohy nad ČR dne 29.7.2004, 12 hod SELČ (Zdroj: www.chmi.cz)

Oblačná nádhera, kterou jsem včera v poledne na obloze shlédl, mě kromě samotného zážitku obohatila ještě o jednu zkušenost, a to, že už si musím konečně také pořídit digitální fotoaparát, neboť tyto okamžiky si jej vysloveně žádají.