Nabídka
  • Novinky
  • Témata
  • Pošli clánek
  • Vzkazy
  • Archiv
  • Ke stažení
  • Odkazy

  • Sdružení
  • O nás
  • Lidé okolo
  • Stanovy
  • Přihláška
  • Kontakt

  • Další stránky
  • Měsíc
  • Bílý trpaslík
  • Astro-foto
  • Astrosnímky
  • Zdeněk Janák
  • Fotníček
  • KOCA
  • Fotoobčastník
  • Expedice
  • Cassi
  • MeteoAPO
  • HOP
  • CCD Astronomy
  • Planetky
  • Atlas oblaků
  • Domovenka
  • Digitální bublina
  • Deník
  • Live
  • Fotodeník
  • TOP
  • Bouřky
  • Kurz
  • Archiv BT

  • Aktuální snímek Slunce
    Untitled Slunce nebo co ...

    Jasné planetky
                     mag.   
     
    více...

    IYA 2009
    Mezinárodní rok astronomie


    Když se střílí na družice aneb Pozdrav z Rakouska
    Zveřejněno: Sunday, 20. March 2005, Autor Lukáš Král

    Kosmonautika Zdravím (nejen) všechny účastníky Setkání APO! Bohužel jsem nemohl přijet kvůli pracovní cestě do rakouského Grazu, kde se nachází nejpřesnější stanice pro laserové měření vzdáleností družic na světě. A tak mě napadlo napsat vám o ní a o tom co tu dělám něco víc, a připojit i pár fotografií.


    Kopule laserového dálkoměru

    Vzdálenosti umělých družic Země se tu měří pomocí pulsního laserového dálkoměru, což je v podstatě radar, který jen místo rádiových vln vysílá zelené světlo. Prostě vyšleme ke družici kratičký impuls světla z laseru a stopujeme dobu, za jakou se nám vrátí zpět pár odražených fotonů. Na stejném principu funguje i známé laserové měření vzdálenosti Měsíce, na to ovšem potřebujete hodně silný laser a velký dalekohled. Zdejší přijímací dalekohled je půlmetrový Cassegrain, hlavní zbraní stanice je ovšem high-tech laser, který za sekundu dovede vyslat 2000 ultrakrátkých pulsů, dlouhých pouze osm pikosekund. Pro představu, za osm pikosekund uletí světlo něco přes dva milimetry(!). Z vysílacího dalekohledu tedy vylétávají vlastně "destičky" světla široké 10 cm (průměr dalekohledu) a tlusté jen 2,4 mm. Laser má průměrný výkon asi 1 Watt, takže když do paprsku strčíte ruku, nic se vám nestane. Ale dost už čísel. Za zmínku by sice stál i rychlý detektor odražených fotonů, který byl vyvinut u nás na ČVUT, unikátní časovací elektronika nebo přesná montáž dalekohledu, ale na to zde není místo.


    Laser -- srdce observatoře

    Takovýmto laserovým radarem nelze měřit vzdálenosti všech družic, ale jen těch, které jsou vybaveny odražeči laserového paprsku. Ty odrazí veškeré světlo zpět do směru, odkud přišlo (jako odrazky na kole). Z těch známějších se tady měří např. Lageos, Envisat, Gravity Probe B, Topex/Poseidon, Grace, některé družice navigačních systémů GPS a GLONASS aj. Tyto družice se pohybují ve výškách od čtyř set kilometrů do dvaceti tisíc kilometrů nad Zemí, a jejich okamžitou vzdálenost jsou zde schopni měřit s milimetrovou přesností(!!). Měření probíhá nejen v noci, ale i ve dne -- jas denní oblohy je blokován úzkopásmovým filtrem, který propustí jen zelené světlo laseru. Z naměřených dat z více stanic se zpětně počítají přesné dráhy sledovaných satelitů, což slouží např. pro mapování gravitačního pole Země, měření pohybu kontinentů, kalibraci jiných metod určování polohy (GPS, GLONASS), pro kalibraci družicových pozorování Země (Envisat, Topex) aj.


    Vysílací a přijímací dalekohled

    Celá stanice je hodně zautomatizovaná, nicméně stále vyžaduje přítomnost pozorovatele, který vybírá cíl měření, ručně (pomocí joysticků) dolaďuje směrování laseru a dalekohledu, upravuje další nastavení systému, hlídá, aby laser nezasáhl prolétávající letadla, apod. Pro noční pozorování jsou najímáni pozorovatelé hlavně z řad studentů. Jedním z nich jsem se na jeden měsíc stal i já v rámci své stáže loni na podzim (fotky zde). Věřte, že je to moc hezký zážitek, když vidíte, jak laserový paprsek jako obří ukazovátko běží oblohou a zviditelňuje vám tak pohyb vzdáleného satelitu. Ve vyhřáté plexisklové kukani jsem za ovládacím pultem stanice strávil mnoho zajímavých nocí.


    Úsvit, trocha mlhy, laser a planeta Venuše

    Nyní jsme se sem s kolegy vrátili, abychom vyzkoušeli jeden experiment. Ten spočívá v současném měření vzdálenosti družice pomocí laseru a určování polohy družice pomocí CCD snímkování, a to přes 40-cm dalekohled Meade LX200 umístěný ve vedlejší kopuli (cílem je kalibrace metod používaných při určování dráhy družice).


    Průlet družice Topex, foto L. Král, M. Němec a M. Fuchs

    Na přiloženém snímku vidíte na hvězdném pozadí průlet družice Topex/Poseidon (slouží pro výzkum cirkulace vody v oceánech) -- to je ta jasná čára. Zdola zleva sleduje a osvětluje družici paprsek laseru, který je vidět díky rozptylu světla v atmosféře. Paprsek je záměrně přerušován každou sekundu, aby vytvořil na dráze družice časové značky pro naše měření polohy. Během krátké doby, kdy laser nesvítí (50 ms), je družice stále slabě viditelná díky osvětlení Sluncem. Konec dráhy je dán koncem CCD expozice (4 s). Zorné pole je asi 50'.

    Snad vás tohle téma alespoň trochu zaujalo, a pokud ano, rád o něm něco více popovídám např. na příštím Setkání APO, na které se už doufám konečně dostanu.

    Lukáš


     
    Hodnocení článku
    Hodnocení: 4.5
    Hlasů: 8


    Ohodnoťte tento článek:

    Špatný
    Obyčejný
    Dobrý
    Velmi dobrý
    Výborný



    Možnosti

    Vytisknout stránku  Vytisknout stránku

    Poslat tento článek známým  Poslat tento článek známým


     

    Cesnet Astronomie.cz - APO - Vesmír jen pro vás PHPNuke

    © APO 2002-2008, veškeré materiály lze přebírat pouze se svolením autora a uvedením patřičné citace. Děkujeme.
    Tyto stránky provozuje občanské sdružení Amatérská prohlídka oblohy.