Nabídka
  • Novinky
  • Témata
  • Pošli clánek
  • Vzkazy
  • Archiv
  • Ke stažení
  • Odkazy

  • Sdružení
  • O nás
  • Lidé okolo
  • Stanovy
  • Přihláška
  • Kontakt

  • Další stránky
  • Měsíc
  • Bílý trpaslík
  • Astro-foto
  • Astrosnímky
  • Zdeněk Janák
  • Fotníček
  • KOCA
  • Fotoobčastník
  • Expedice
  • Cassi
  • MeteoAPO
  • HOP
  • CCD Astronomy
  • Planetky
  • Atlas oblaků
  • Domovenka
  • Digitální bublina
  • Deník
  • Live
  • Fotodeník
  • TOP
  • Bouřky
  • Kurz
  • Archiv BT

  • Aktuální snímek Slunce
    Untitled Slunce nebo co ...

    Jasné planetky
                     mag.   
     
    více...

    IYA 2009
    coupona.com.ua Mezinárodní rok astronomie

    http://sonna.com.ua

    Halové jevy-rozhovor s Jarmo Moilanen
    Zveřejněno: Monday, 15. November 2004, Autor Patrik Trnčák

    Meteorologie Jarmo patří k několika nejlepším pozorovatelům halových jevů na světě. Popsal dokonce nový oblouk, který po něm nese jeho jméno a zúčastnil se expedice na Jižní pól, kde pozoroval Velký halový komplex, kdy bylo možné spatřit na dvacet halových jevů. Nějakou dobu si sním dopisuji elektronickou poštou, tak mě napadlo udělat s ním rozhovor pro čtenáře a hlavně pro pozorovatele halových jevů u nás v Česku.

    1. Proč a kdy jste začal pozorovat halové jevy?

    Když jsem byl malý chlapec tak jsem se již trochu zajímal o přírodu a okolo roku 1980 jsem četl první článek o halových jevech. V roce 1985 jsem si zaznamenal své první pozorování a okolo roku 1990 jsem začal pozorovat pravidelně, protože mě k tomu inspiroval článek o velmi vzácných halových jevech.

    2. Jak jste se učil a učíte poznávat různé odrůdy halových jevů?

    Já se učím jak vlastním pozorováním, tak pozorováním jiných. Učím se hlavně podle toho co lze v přírodě vidět a také se snažím vše zkoušet na simulátoru. Také fotografuji ledové krystalky za účelem porozumět jednotlivým odrůdám halových jevů (to není tak jednoduché, jak si možná myslíte). Jinak samozřejmě čtu vědecké práce a knihy.

    3. Jak jste se seznámil s Valtrem Tape? (Valter Tape patří mezi nejlepší pozorovatele halových jevů, napsal knihu Atmospheric halos a zúčastnil se několika expedicí na Jižní pól – poznámka autora)

    Můj kamarád a člen pozorování hal ve Finsku Marko Pekkola, dostal pozvání od Valtra a ptal se mě, zda nechci jet sním. Jeli jsme proto na Aljašku v květnu 1995, kde jsem se s Valtrem seznámil. Potom za rok v zimě jsme znovu jeli za Valtrem studovat ledové krystalky a on se mě zeptal, jestli mám zájem zúčastnit se vědeckého výzkumu na Jižním pólu.

    4. Vy jste byl na Jižním pólu? Jak dlouho?

    Strávil jsem tam 72 dní, od 1. 12. 1998 do 10. 2. 1999.

    5. V čem je jiné pozorování halových jevů na Jižním pólu a v jiných zemích?

    Těžko říci, ale je to v tom, že tam je více šancí na pozorování vzácných jevů než kde jinde na světě. Ale to není jen Jižní pól, ale celá Antarktida.

    6. Jaký je průměrný počet pozorování halových jevů za měsíc nebo za rok ve Finsku?

    V záznamech máme nejvíce 240 dní nebo nocí viditelnosti hal v roce. Obvykle vidíme halo ve 120-150 dnech nebo nocí v roce. Čili se dá říci, že halo pozorujeme 11 - 15 dní v měsíci. Nejlepší období ve Finsku je v březnu až květnu. To pak lze pozorovat halo i 25 dní nebo nocí za měsíc. Naopak v říjnu až lednu se může stát, že nelze vidět halo celý měsíc.

    7. Jaká je vaše nejoblíbenější odrůda halového jevu?

    No, těžko říct, ale je to asi cirkumzenitální oblouk nebo parhelický kruh. Cirkumzenitální oblouk proto, že není tak vzácný, a je velmi nádherný, pokud je vyvinutý celý a má překrásné živé barvy. Parhelický kruh zase proto, že může být velmi jasný s ostatními častými jevy.

    8. Jaký je váš zatím největší halový komplex? Předpokládám, že Velký halový komplex na Jižním pólu v roce 1999. (Halový komplex znamená pozorování většího počtu halových jevů zároveň – poznámka autora)

    Ano, pravděpodobně to bude ono, ale od 10 - 11 ledna 1999 vzniklo několik komplexů, které byly nádherné.

    9. Kolik halových jevů jste již do dneška viděl?

    No, přesně to nevím, ale koncem roku 2002 to bylo asi 1818 dní, kdy jsem pozoroval halo, no a do dneška by to mohlo být už asi 1950 "halových" dní.

    10. Můžete něco povědět o "vašem" oblouku? (Moilanenův oblouk)

    Jistě, dne 27. listopadu 1995 jsem pozoroval velké a jasné "V" asi 11 stupňů nad Sluncem. Ovšem první článek o tomto oblouku jsem napsal až v roce 1996, kdy jsem měl k dispozici více pozorování a fotografií. Později jsem našel několik fotografií z Aljašky před rokem 1995, ale nikdo tehdy neoznačil tento jev jako nové halo. I když tento oblouk lze nasimulovat, tak pořád nevíme, jaké krystalky jej způsobují.

    11. Co můžete doporučit pro začátečníky v pozorování halových jevů?

    - dbejte na bezpečnost! Používejte sluneční brýle při pozorování.
    - snažte se zaclonit Slunce budovou, stromem apod.
    - zapisovat si poznámky a pořizovat fotografie.
    - studovat a učit se jaké halové odrůdy již existují a jak vznikají ve skutečnosti. Také které jevy vznikají samostatně a které spolu s jinými.
    - kontrolovat CELÉ nebe, protože halový jev může vzniknout kdekoli a kdykoli.
    - mít radost z pozorování :-)


    12. A co je nejvíce složité pro začínající pozorovatele?

    Dívat se na halo a dělat si přitom poznámky. A hlavně nezapomínat na ty poznámky...

    13. Chcete na závěr něco vzkázat českým pozorovatelům a čtenářům?

    Ano. Nemusíte cestovat do exotických zemí za pozorováním velkých halových komplexů, protože i u vás, ve vašem městě, může vzniknout velký komplex, přičemž některé odrůdy ještě ani u nás nebyli vidět a vy (myšleno ve střední Evropě) máte velkou šanci je spatřit. Pamatujte, že i u vás jsou nádherné halové jevy! Přeji vám dobrý lov.

    Děkuji za rozhovor.
    Já také děkuji.

    Rozhovor se uskutečnil dne 10. 11. 2004.

     
    Hodnocení článku
    Hodnocení: 4.4
    Hlasů: 5


    Ohodnoťte tento článek:

    Špatný
    Obyčejný
    Dobrý
    Velmi dobrý
    Výborný



    Možnosti

    Vytisknout stránku  Vytisknout stránku

    Poslat tento článek známým  Poslat tento článek známým


     

    Cesnet Astronomie.cz - APO - Vesmír jen pro vás PHPNuke

    © APO 2002-2008, veškeré materiály lze přebírat pouze se svolením autora a uvedením patřičné citace. Děkujeme.
    Tyto stránky provozuje občanské sdružení Amatérská prohlídka oblohy.