 |
Untitled
|
|  |
| Pomineme-li planetu Zemi, pak se během dubna můžeme podívat hned na pět planet sluneční soustavy. A nebudeme k tomu potřebovat ani žádný speciální přístroj. Merkur nalezneme zvečera nad severozápadním obzorem, ve druhé polovině dubna na něj dokonce budeme mít ten nejlepší výhled za celý rok 2009. Navíc se nachází nedaleko hvězdokupy Plejády ze souhvězdí Býka a v neděli 26. dubna v jeho těsné blízkosti zahlédneme i úzký srpek Měsíce.
|
|
| V pondělí 23. března 2009 jsme si na naší škole (1.Základní škola Kadaň ve Školní ulici – okres Chomutov) připomněli 59.výročí, kdy vstoupila v platnost Úmluva o založení Světové meteorologické organizace (WMO). Jedním z prvních zakladatelů bylo i tehdejší Československo.
|
|
| Minulý rok v srpnu došlo k mohutné erupci sopky Kasatochi z Aleutských ostrovů u Aljašky, při které došlo k uvolnění velkého množství aerosolu do stratosféry. Během následujících dní se pak barvila evropská obloha při západu Slunce do netradičně sytých odstínů... Zhlédnou můžete zde nebo zde.
23. března tohoto roku došlo k erupci sopky Mt. Redoubt na Aljašce a další erupce mohou následovat. Během následujících dní a týdnů sledujte oblohu, třeba se budou tyto "vulkanické" západy opakovat. Pokud zahlédnete něco "podezřelého" nezapomeňte nám svá pozorování poslat...
|
|
| V sobotu 25. dubna 2009 se na brněnské Kraví hoře, v areálu Hvězdárny a planetária M. Koperníka v Brně, uskuteční již třetí ročník "Fyzikálního cirkusu" s podtitulem "Přistání na Venuši". Tato velmi netradiční soutěž je určena pro všechny studenty středních a vysokých škol, které baví fyzika, mechanika, modelářství nebo si zkrátka jen rádi hrají. Účastníci totiž budou poměřovat své síly a schopnosti v konstrukci vodou poháněných raket a netradičních vozítek, jenž jezdí na pastičku na myši! Na všechny soutěžící pak čeká unikátní setkání s prvním československým kosmonautem Vladimírem Remkem, který se nejen stane členem poroty, ale některému z týmů udělí i speciální cenu.
|
|
| Jarní (podzimní) rovnodennost je okamžik, kdy Slunce má vůči světovému rovníku nulovou deklinaci (přechází přes nebeský rovník). Den a noc jsou stejně dlouhé (12 hodin). Letos jarní rovnodennost nastává na severní polokouli (tedy u nás) 20. března ve 12.43 středoevropského času. Přesný čas rovnodennosti se v jednotlivých letech mění.
Tyto a podobné úkazy byly v severní Evropě cíleně pozorovány a zaznamenávány snad už před 40 000 lety. Později pak člověk začal budovat astronomické stavby, které byly umístěny a orientovány podle významných dějů na obloze.
|
|
| Internet přináší do naších životů vymoženosti, o kterých jsme před pár lety ani nesnili. V reálném čase si můžete zdarma povídat s člověkem na druhém konci světa. Přes internet můžete živě sledovat poletující holuby na náměstí v italských Benátkách nebo se můžete z tepla domova podívat na start raketoplánu. Zákonitě musel přijít den, kdy si budeme moci prohlížet naší rodnou planetu z vesmíru – živě. Ten den je zde.
|
|
| Světelné znečištění jako důsledek nehospodárného nakládání se světlem ruší přirozenou noční tmu a biorytmy všech živých organismů (včetně člověka), které tmu potřebují k efektivnímu spánku nebo naopak k nočnímu životu. Osvětluje oblohu na desítky kilometrů daleko a je tudíž svízelným problémem i pro všechny profesionální i laické pozorovatele noční oblohy. Zdaleka však netrápí jenom astronomy.
|
|
| KOSMOS-NEWS, o.s., si Vás dovoluje pozvat na již deváté tradiční setkání
zájemců o pilotované kosmické lety, výstavbu ISS, výzkum Marsu a další
aspekty pilotovaného výzkumu kosmu, které se uskuteční v Lázních Bohdaneč o
víkendu 1. - 3. 5. 2009 pod názvem KOSMOS-NEWS PARTY 2009.
Hlavním tématem letošního setkání je 40. VÝROČÍ PŘISTÁNÍ PRVNÍCH LIDÍ NA
MĚSÍCI.
|
|
| Amatérská prohlídka oblohy a Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy v Ostravě si Vás dovolují pozvat na seminář.
|
|
| V těchto dnech byste měli ve svých poštovních schránkách najít rozměrné balení s prvním letošním Bílým Trpaslíkem a valná většina z vás i s prvním číslem Astropisu jako jeho barevnou přílohou.
|
|
| Pokud bychom měli v březnu upozornit na jedno jediné těleso sluneční soustavy, pak to bude Saturn. V neděli 8. března ve 21 hodin našeho času se totiž ocitne v tzv. opozici, bude přesně na opačné straně Země než Slunce. Téhož dne, jenom o několik hodin dříve, se v tomto roce také k naší planetě přiblíží na minimální vzdálenost 1 255 725 000 kilometrů. Saturn je tedy v březnu pozorovatelný po celou noc. Po západu Slunce jej nalezneme jako zářící „hvězdu“ nad východním obzorem, mezi souhvězdím Lva a Panny. O půlnoci se ocitne vysoko nad jižním obzorem a ráno jej uvidíme nízko nad západem. Na záběrech z kosmických sond je Saturn čarokrásnou planetou opásanou jemnými prsteny. Pohled dalekohledem ale ukáže jenom „odvar“ pestrého Jupiteru. Úhlový průměr Saturnu se pohybuje kolem dvaceti vteřin, pokud započítáme prstence, pak je dvakrát větší. Je tedy výjimečným drahokamem – avšak drahokamem více než drobným.
|
|
| Téměř po roce Vás organizátoři s potěšením zvou na další ročník rokycanského semináře, pořádaného pro majitele a konstruktéry amatérských dalekohledů a astronomické techniky.
|
|
Srážka družic
Marek Kolasa
Čtvrtek, 12. únor 2009
Téma Kosmonautika
|  |
| Na oběžné dráze kolem Země, hruba 800 kilometrů nad severní Sibiří došlo ke srážce satelitů Iridium 33 a Kosmos 2251. Obě družice byly zcela zničeny. Rozptylující se oblak trosek obsahuje více než 300 fragmentů.
NASA vydala zprávu, že Mezinárodní kosmická stanice obíhající jen 350 kilometrů nad Zemí není v současné době troskami ohrožena.
|
|
Dejte o nás vědět!
Marek Kolasa
Úterý, 10. únor 2009
Téma APO
|  |
| Líbí se vám tyto stránky? Chodíte zde pravidelně a získáváte informace? Budeme rádi, když se zmíníte o nás na vašich stránkách či blogu!
Stačí v nějaké části stránek umístit textový odkaz nebo APOikonu s odkazem na www.astronomie.cz
Všem, kteří tak učinili či učiní děkujeme. A když nám o tom ještě pošlete zprávu (nepovinné), budeme aspoň o vás vědět...
|
|
| Zapojte se do celosvětového projektu!
Již druhý ročník unikátního projektu „GLOBE at Night“ nabízí možnost zapojit se do jednoduchého pozorování, které pomáhá mapovat světelné znečištění po celém světě. Stačí kdykoli mezi 16. a 28. březnem 2009 pozorovat souhvězdí Orion a s pomocí přiložených mapek určit, jak slabé hvězdy jste schopni na obloze pozorovat.
|
|
|
| | |  V pátek 27. ledna se od 19 hodin se na pardubické hvězdárně uskuteční přednáška mimořádného hosta, známého ostravského fyzika a popularizátora věd RNDr. Vojtěcha Ullmana. Se svou přednáškou "Tajemná neutrina ve vesmíru" osvětlí před několika měsíci vyvolanou bouřlivou diskuzi o částicích rychlejších než světlo. Na přednášku zve Astronomická společnost Pardubice do Velkého sálu DDM DELTA Pardubice v ulici Gorkého 2658.
Tisková zpráva Astronomické společnosti Pardubice.
|
|
| 
11. ledna roku 2012 se ve Slunečním oddělení Astronomického ústavu AV ČR, v.v.i. v Ondřejově sešla porota astrofotografické soutěže "Česká astrofotografie měsíce". Již poosmé ji čekal opravdu nelehký úkol - vybrat "Astrofotografa roku 2011". Technická kvalita fotografií, různorodost témat, originalita i "umělecký dojem" zamíchal názory porotců. I když se v diskuzi postupně vyhranilo několik horkých kandidátů, stejně se nakonec volba odehrála ve třech kolech, při nichž si všichni kandidáti postupně úplně vyměnili pozice. Ovšem poslední třetí kolo rozhodlo.
|
|
|  Vědci již dlouhou dobu zápasí s detekcí mimořádně slabých trpasličích galaxií kroužících kolem naší Galaxie. A tak byli překvapeni, když 18. ledna 2012 oznámil tým astronomů objev trpasličí galaxie ve vzdálenosti zhruba 10 miliard světelných roků. K pozorování použili dalekohled Keck II s objektivem o průměru 10 m (Mauna Kea, Havajské ostrovy) vybavený systémem adaptivní optiky.
|
|
|
 ... aneb není May jako May. Letní Astronomické SOustředění (LASO) je letní dětský tábor Jihlavské astronomické společnosti, který je zaměřený na popularizaci astronomie mezi dětmi a mládeží. Účastnit se mohou všichni, kteří se chtějí na táboře nejen pobavit, ale také něco dozvědět. Náplní tábora je kromě běžného táborového života také návštěva velké hvězdárny, pozorování noční oblohy dalekohledy a netradiční seznámení s astronomií a fyzikou.
|
|
|  Od dob Sputniku se mnohé změnilo - v roce 1957 bylo vypuštění satelitu dosud nevídanou událostí, dnes můžeme vypouštění satelitů na oběžnou dráhu s trochou nadsázky označit za všední rutinu. A přece to pro nás není zase až tak jednoduché, čím dál více roste potřeba levnějších a méně náročných způsobů. Novou evropskou odpovědí na tyto prosby je raketa, pojmenovaná po druhé nejjasnější hvězdě severní oblohy, jež už brzy poprvé vzlétne do kosmu.
|
|
|  Přehled událostí na obloze od 23. 1. do 29. 1. 2012.
Měsíc po novu je dobře viditelný večer. Po západu Slunce panuje na obloze Venuše a Jupiter, zlepšuje se i viditelnost Marsu.
Druhá polovina noci připadá na Saturn. Přelety stanice ISS uvidíme ráno.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 25. ledna 2012 v 18:00 SEČ.
|
|
|  Přestože start ruské sondy Fobos-Grunt k planetě Mars skončil neúspěchem, zvažuje se možnost opakování mise v roce 2018. Nicméně pokračuje vývoj kosmické sondy Veněra-D, která by měla při studiu Venuše navázat na předcházející výzkumy, uskutečněné sovětskými sondami typu Veněra v 70. a 80. letech minulého století.
|
|
|  Dopustím se jen drobného komentáře k článku Jana Gazdíka v MF Dnes z 19.1. "Konec světa řeší i Akademie věd". Záběr tiskové konference byl široký, ale jde-li o "konec světa" jmenovitě ke dni 21. 12. 2012 (on je konec světa dost často, takže je v tom už trochu zmatek), pak se jedná o údajnou předpověď konce světa podle Mayů. Nevyhnutelně následuje téma "vztah mayského a našeho kalendáře", neboť zde je pes zakopán...
|
|
|  Na večerní obloze se ve čtvrtek 26. ledna 2012 mladý Měsíc připlížil k čím dál více pozornosti poutající jasné Venuši. Našeho vesmírného souputníka a nepřehlédnutelnou planetu na obloze dělila vzdálenost necelých 6~. Jasný srpek doplňovalo na zbytku disku Měsíce i zemskou atmosférou slabě rozptýlené světlo Slunce známé jako popelavý svit. Třešničkou na dortu byla nepříliš daleko položená planeta Jupiter. Celou scenérii umožnilo počasí pozorovat na velké části našeho území, a tak mnozí z vás nezaháleli a zaměstnali i v mrazu své fotoaparáty. Autorům došlých snímků právě o to více děkujeme.
Aktualizováno: 28. ledna 2012, 5:28 SEČ.
|
|
|  Často si v duchu představujeme, jak by něco mohlo vypadat či jak by něco mohlo probíhat. Jedna taková zhmotnělá představa je od profesora Frederica Ponta (University of Exeter), který si představoval, jak by ve skutečnosti mohl vypadat západ slunce, pokud by člověk byl schopen navštívit nějakou jinou vzdálenou planetu, zde se posadit a v klidu pozorovat, jak zdejší slunce zapadá (jak to často děláme na Zemi).
|
|
| Článek, publikovaný 20. ledna 2012 v prestižním časopise Science přináší zajímavou věc.
Ukazuje na možnost zkoumání komet, přesněji pozůstatků kometárních jader, ve slunečním větru.
Výzkum je založen na snímcích rozpadající se komety ve sluneční atmosféře, pořízený v červenci 2011.
|
|
| Kometa Lovejoy sice přežila těsný průlet kolem Slunce, ale
nemá již detekovatelné jádro a začíná pomalu slábnout.
Ale pořád je na jižní obloze perlou, nádhernou ozdobou.
|
|
| O tom, že kometa C/2011 W3 (Lovejoy) přežila těsný
průlet kolem Slunce jsme již psali.
Přinášíme menší foto a videogalerii snímků
této komety z jižní polokoule.
|
|
| V pátek 16. prosince 2011 se řada družic zaměřila na jediný objekt -
kometu C/2011 W3 (Lovejoy). A stalo se, co do té doby bylo
považováno prakticky za nemožné.
|
|
| Jako každoročně o adventu jsou astronomové dotazováni na hvězdu
betlémskou. Jako každoročně se pokoušejí odpovědět. Mají v tom
více než čtyřsetletou tradici. Prvním astronomem, který se
problematikou hvězdy betlémské seriózně zabýval, byl
astronom Johannes Kepler.
|
|
|
|
| |
|
|
